Evgeniya Victory Gonzalez

Biografie

Pražské jeviště ji miluje pro křehký zjev, jenž však klame: za éterickou siluetou se skrývá ocelová technika, vycizelovaná v ruských studiích a dotvořená severskou disciplínou. Evgeniya — vysoká, elegantní, s labutí linií paží — kreslí v prostoru ženské osudy s vyváženou směsicí niterné lyriky a vnitřní síly.

Narodila se v Petrohradě, ovšem dětství i dospívání strávila ve Švédsku, kde roku 2015 absolvovala Královskou švédskou baletní školu. Ještě jako studentka stála na scéně stockholmské Opery a v šestnácti let už na ní tančila Giselle. O rok později přijalo mladou absolventku Mariinské divadlo: během tří sezon tam rozkvetla v partie Královny dryád (Don Quijote), Gamzatti (La Bayadère), Mony a Zulmy (Giselle) či ve španělském tanci Neumeierova Louskáčka. V Bavorském státním baletu pak ozvláštnila soubor vlaštovčí lehkostí a šlépějemi moderních titulů Alice’s Adventures in Wonderland či Labyrinth.

České publikum ji poznalo v roce 2019, kdy nastoupila do Baletu Národního divadla jako demisólistka; už v dubnu 2021 jí Filip Barankiewicz svěřil sólistický titul. Na pražské scéně se Evgeniya mihne jako tajemná Odette/Odilie i jiskřivý Rubín ve Spící krasavici, rozezní křehkou poezii Kláry i nostalgii Víly Vánoc ve Vámosově londýnském Louskáčkovi a jako Taťána v Crankově Oněginovi rozehraje celé spektrum něžné i vášnivé duše. Večer současné choreografie naplní hypnotickou čistotou v Kyliánově Petite Mort, střídmým švihem ve Forsytheově The Second Detail či intimními pulzy ve van Manenových Frank Bridge Variations.

Její umění překročilo rámec divadla i v lednu 2021, kdy s Fraserem Roachem natočila videoart Balet mezi obrazy: Rembrandt a Saskia pro Národní galerii. Odborní kritici oceňují „vnitřní oheň, probleskující každým plynulým port de bras“, a stejně ohromeni bývají diváci gala večerů od Moskvy přes Londýn až po Tallinn. První cenu z Jeune Ballet Méditerranéen (Grasse 2014) i bronz z Nordické baletní soutěže vnímá jako začátek cesty, na níž každý nový part nabízí další možnost „přečíst lidský příběh pohybem“.

Dnes se Evgeniya pohybuje mezi diametrálně odlišnými světy: v několika taktech dokáže proměnit vášnivou Gamzatti v filigránskou Nymfu či v rozenou komediantku Macechu z Maillotovy Popelky. Vždy však zůstává věrna svému krédu: „Tancem chci na chvíli zastavit čas a nechat diváka nadechnout krásy, která se rodí z ticha.“

Klasický repertoár

• Coppélia – Práce, Modlitba – sólo (Ronald Hynd)

• Giselle – Mona, Zulma (Marius Petipa)

• Labutí jezero – Odetta/Odilie, Hlavní labutě, Pas de six (John Cranko)

• La Sylphide – Víly – sólo (Johan Kobborg)

• Louskáček – Vánoční příběh – Paní Cratchitová, Klára Cratchitová, Víla Vánoc, Klára ve snu, Valčík – soli (Youri Vámos)

• Spící krasavice – Rubín, Šeříková víla, Víla moudrosti, Víla síly, Nymfa, Valčík (Márcia Haydée)

Současný a neoklasický repertoár

• Beyond Vibrations – Moving Rooms (Krzysztof Pastor), Frank Bridge Variations (Hans van Manen)

• bpm – Bill (Sharon Eyal, Gai Behar)

• Dance On... The Second Detail (otevřená jevištní zkouška) (William Forsythe)

• Forsythe / Clug / McGregor – The Second Detail (William Forsythe), EDEN | EDEN(Wayne McGregor)

• Kylián – Mosty času – Petite Mort (Jiří Kylián)

• Leonce & Lena – Guvernantka (Christian Spuck)

• Oněgin – Taťána (John Cranko)

• Popelka – Macecha (Jean-Christophe Maillot)

• Romeo a Julie – Julie (John Cranko)

• Šeherezáda – Králova poslední oběť (Mauro Bigonzetti)

• Timeless – Serenáda - Ruská dívka (George Balanchine)

• Tramvaj do stanice Touha – Blanche DuBois (John Neumeier)