Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).

Arthur Nauzyciel

Biografie

Arthur Nauzyciel je režisér a herec. V letech 2007 až 2016 byl ředitelem divadla Centre national de création v Orléans (CADO) a od roku 2017 je ředitelem Théâtre National de Bretagne (Bretaňské národní divadlo – TNB). Vystudoval obor vizuální umění a film a poté v roce 1987 nastoupil na Divadelní akademii Théâtre National de Chaillot v Paříži pod vedením Antoina Viteze. Zpočátku hrál v režii Jeana-Marie Villégiera, Alaina Françona, Érica Vignera či Tsai Ming Lianga, a poté vytvořil své první inscenace Le Malade imaginaire ou le Silence de Molière (Zdravý nemocný, aneb Moliérovo mlčení) podle Molièra a Giovanniho Macchii (1999) a Šťastné dny Samuela Becketta (2003). Dalšími jeho režijními projekty ve Francii jsou Place des Héros (Náměstí hrdinů), což byla první hra Thomase Bernharda zařazená na repertoár Comédie-Française (2004); Ordet (Slovo) od Kaje Munka v překladu a úpravě Marie Darrieussecq pro Avignonský divadelní festival (2008); Jan Karski (My name is a fiction) (Tajný posel Jan Karski) podle novely Yannicka Haeneleho pro Avignonský divadelní festival (2011, cena George-Lerminiera udělovaná Sdružením kritiků); Famine (Hlad) podle románu Knuta Hamsuna (2011); Čechovův Racek v papežském paláci na Avignonském divadelním festivalu (2012), a Kaddish od Allena Ginsberga ve spolupráci s Étiennem Daho (2013). V roce 2015 vytvořil inscenaci Splendid's podle Jeana Geneta s americkými herci a hlasovým záznamem Jeanne Moreau, která byla upravena pro Zoom a streamována živě na festivalu Fantôme 2020, což byla internetová verze zrušeného festivalu TNB.

Pravidelně režíruje ve Spojených státech, kde v Atlantě inscenoval dvě hry Bernarda-Marie Koltèse Black Battles with Dogs (Boj černocha se psy) (2001) a Roberto Zucco (2004), a v Bostonu pro A.R.T. hru Abigail's Party (Abigail má večírek) Mika Leigha (2007) a Shakespearova Julia Cesara (2008). Některá jeho díla vytvořená v zahraničí byla poté inscenována ve Francii nebo na mezinárodních festivalech, například hra The Image od Samuela Becketta, již režíroval v Dublinu (2006); The Museum of the Sea (Muzeum moře) od Marie Darrieussecq pro Islandské národní divadlo (2009); Abigail's Party (Abigail má večírek) od Mika Leigha pro Norské národní divadlo (2012); The Bitter Tears of Petra von Kant (Hořké slzy Petry von Kantové) od Rainera Wernera Fassbindera pro slovinské divadlo Mini teater v Lublani (2015); The Empire of Lights (Říše světla) od Kim Young-ha pro Korejskou národní divadelní společnost (NTCK) (2016), jež byla předvedena v TNB v roce 2017 a v přepracované podobě uvedena v sezóně 2022, a hru Love's End (2019), což je korejská verze hry Clôture de l'amour (Kudy kam) od Pascala Ramberta, s hlavními hereckými představiteli z inscenace Říše světla.

Věnuje se rovněž tanečním a operním představením: režíroval opery Red Waters (2011) muzikálového dua Lady & Bird (Keren Ann Zeidel a Barði Jóhannsson), kterou v novém provedení představí v roce 2022 v Opeře v Rennes, A Florentine Tragedy (Florentská tragédie) (2018) Alexandra Zemlinského v klášteře Royaumont a Le Papillon Noir (Černý motýl) (2018), již složili Yann Robin a Yannick Haenel a která bude rovněž inscenována v této sezóně v TNB. Ve spolupráci se Sidi Larbi Cherkaoui se podílel na představeních Play (Hra) (2010), kde vystupuje tanečnice Shantala Shivalingappa, a Session s choreografem Colin Dunne (který působil v TNB v roce 2019). Objevil se ve filmech Rodin Jacquese Doillona (2017) a Irma Vep, který režíroval Olivier Assayas.

Pravidelně spolupracuje s dalšími umělci, jako jsou Miroslaw Balka, Colin Dunne, Matt Elliott, Christian Fennesz, Damien Jalet, Valérie Mréjen, Pierre-Alain Giraud, José Lévy, Gaspard Yurkievich, Erna Ómarsdóttir, the Organum Ensemble, Sjón, Albin de la Simone. V roce 2018 hrál v improvizačním představení Borise Charmatze La Ruée, vytvořeném pro festival TNB v roce 2018.

Pod režijním vedením Pascala Ramberta hrál v představeních De mes propres mains (Z mých rukou) (2015) a L'Art du Théâtre (Umění divadla) (2017), inscenovaných v TNB v roce 2019, a Architecture (Architektura), vytvořeném pro Avignonský divadelní festival a inscenovaném v TNB v roce 2019. Sám režíroval na festivalu TNB v roce 2021 dvě Rambertovy hry, Love's End (Uzavření lásky) a Mes frères (Moji bratři), v nichž i hrál.

Je rovněž ředitelem Divadelní akademie TNB. V TNB vytvořil jako rezidentní autor představení Dáma s kaméliemi (2018) podle Alexandra Dumase mladšího a Mes frères od Pascala Ramberta (2021). Na příští sezónu připravuje hru La Ronde (Rej) od Arthura Schnitzlera a obnovené uvedení svého prvního režijního díla Le Malade imaginaire ou le Silence de Molière (1999), v němž se představí Laurent Poitrenaux, Catherine Vuillez a sedm herců z 10. třídy Divadelní akademie TNB.

Aktualizace duben 2022