Arthur Nauzyciel

Biografie

Arthur Nauzyciel je režisér a herec. V letech 2007 až 2016 byl ředitelem divadla Centre National de Création v Orléans (CADO) a od roku 2017 je ředitelem Théâtre National de Bretagne (Národní divadlo Bretaň – TNB) a  přidružené Národní divadelní akademie. Vystudoval obor vizuální umění a film a poté v roce 1987 nastoupil na Divadelní akademii Théâtre National de Chaillot v Paříži pod vedením Antoina Viteze. Coby herec hrál zprvu v pařížském Théâtre National de l’Odéon, Théâtre de la Ville, Théâtre National de Chaillot, Théâtre Nanterre Amandiers a dalších významných francouzských divadlech a na festivalu v Avignonu.

Poté vytvořil svou první inscenaci Le Malade imaginaire ou le Silence de Molière (Zdravý nemocný, aneb Moliérovo mlčení) podle Molièra a Giovanniho Macchii (1999), s níž byl devět let na turné. Následovaly Šťastné dny Samuela Becketta v Théâtre National de l’Odéon and Teatro San Martin in Buenos Aires (2003), Heldenplatz (Náměstí Hrdinů), což byla první hra Thomase Bernharda zařazená na repertoár Comédie-Française (2004); Ordet (Slovo) od Kaje Munka v překladu a úpravě Marie Darrieussecq pro Avignonský divadelní festival (2008); Jan Karski (My name is a fiction) (Tajný posel Jan Karski) podle novely Yannicka Haeneleho pro Avignonský divadelní festival (2011, cena George-Lerminiera udělovaná Sdružením kritiků); Famine (Hlad) podle románu Knuta Hamsuna (2011); Čechovův Racek v Papežském paláci na Avignonském divadelním festivalu (2012), Kaddish od Allena Ginsberga na Avignonském festivalu (2013) a Splendid's (2015) podle Jeana Geneta s americkými herci a hlasovým záznamem Jeanne Moreau pro kterou to byl poslední projekt. Inscenace byla upravena pro Zoom a streamována živě na online verzi festivalu TNB 2020 a dalších online festivalech. Dále připravil dle románu Alexandra Dumase ml. inscenaci La Dame aux Camélias (Dáma s kaméliemi) a inscenaci Mes Frères (Mí bratři) od Pascala Ramberta, jež měla premiéru v pařížském Théâtre National de la Colline v roce 2020 a má v plánu zájezdové turné.

Pravidelně režíruje ve Spojených státech, kde v Atlantě inscenoval dvě hry Bernarda-Marie Koltèse Black Battles with Dogs (Boj černocha se psy) (2001) a Roberto Zucco (2004), a v Bostonu pro A.R.T. hru Abigail's Party (Abigail má večírek) Mika Leigha (2007) a Shakespearova Julia Cesara (2008). Některá jeho díla vytvořená v zahraničí byla poté uváděna ve Francii nebo na mezinárodních festivalech, například hra The Image od Samuela Becketta, již režíroval v Dublinu (2006), uvedli také v New Yorku a Reykjavíku; The Museum of the Sea (Muzeum moře) od Marie Darrieussecq pro Islandské národní divadlo (2009); Abigail's Party (Abigail má večírek) od Mika Leigha pro Norské národní divadlo (2012); The Bitter Tears of Petra von Kant (Hořké slzy Petry von Kantové) od Rainera Wernera Fassbindera pro slovinské divadlo Mini teater v Lublani (2015); The Empire of Lights (Říše světla) od Kim Young-ha pro Korejskou národní divadelní společnost (NTCK) (2016) a Love's End (2019) od Pascala Ramberta ve Wooran Foundation – v obou inscenacích účinkovala jihokorejská hvězda Moon So Ri.

Věnuje se rovněž tanečním a operním projektům: režíroval opery Red Waters (2011) muzikálového dua Lady & Bird (Keren Ann Zeidel a Barði Jóhannsson), A Florentine Tragedy (Florentská tragédie) (2018) Alexandra Zemlinského v klášteře Royaumont a Le Papillon Noir (Černý motýl) (2018), již složili Yann Robin a Yannick Haenel. Ve spolupráci se Sidi Larbi Cherkaoui se podílel na inscenacích Play (Hra) (2010), kde vystupuje tanečnice Shantala Shivalingappa, a Session s choreografem Colin Dunne. 

Pravidelně spolupracuje s dalšími umělci, jako jsou Miroslaw Balka, Matt Elliott, Christian Fennesz, Damien Jalet, Etienne Daho, Valérie Mréjen, Pierre-Alain Giraud, José Lévy, Gaspard Yurkievich, Erna Ómarsdóttir, the Organum Ensemble, Sjón, Charles de Vilmorin... 

Jako herec účinkoval v poslední době v inscenaci La Ruée choreografa Borise Charmatze, v režii Pascala Ramberta si zahrál v jeho hře De mes propres mains (With my own hands) v pařížském Théâtre des Bouffes du Nord a v L'Art du Théâtre (Art of theater) v Princetonu a Paříži, dále v inscenaci Architecture v Papežském paláci na Avignonském festivalu. Objevil se také jako Cezanne v Rodinovi Jacquese Doillona a v seriálu HBO Irma Vep v režii Oliviera Assayase.

 

Aktualizace duben 2022