Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Aleš Březina

Aleš Březina

Biografie

Vystudoval hru na housle na Konzervatoři v Plzni a muzikologii na univerzitách v Praze, Basileji a Berlíně. Je spolu s libretistou a režisérem Jiřím Nekvasilem autorem opery Zítra se bude… o procesu s Dr. Miladou Horákovou, která od premiéry v Divadle Kolowrat v roce 2008 měla do června 2013 86 vyprodaných repríz nejen v Praze, ale i na řadě míst České republiky, v Nitře, Vratislavi a Helsinkách (Cena Alfréda Radoka za nejlepší hudbu v roce 2008; režie filmové verze Jan Hřebejk, 2010).

Pro Soňu Červenou složil již dříve melodram A-ha! (2006), dále napsal např. Requiem pro dětský sbor a malý ensemble, Slavnostní hostinu pro smíšený sbor a orchestr, Agnus dei pro tři kontratenory a smyčcový kvintet, klavírní trio 333 (psané na objednávku Guarneri Trio Prague, světová premiéra 24. 11. 2011 Stadtcasino Basilej, česká premiéra 21. 3. 2012, Rudolfinum Praha) a klavírní cyklus Reperkuse (premiéra 2009, Praha).

V září 2012 uvedl Karel Košárek s Pražskou komorní filharmonií a dirigentem Gaetanem d’Espinosou ve světové skladbu Falling Leaves pro klavír a orchestr. V listopadu 2012 uvedl chlapecký sbor Boni pueri s Jihočeskou filharmonií a poté s Filharmonií Hradec Králové novou verzi Březinova Requiem pro sóla, sbor a orchestr.

V září 2010 měl v Městském divadle v Brně premiéru jeho celovečerní „vizuální hudební divadelní zážitek“ Muchova epopej na libreto Šimona Cabana. Druhou Cenu Alfréda Radoka získal v roce 2010 za hudbu k inscenaci Čapkovy Věci Makropulos v režii Roberta Wilsona (ND Praha). Na třetí Cenu Alfréda Radoka byl nominován v roce 2012 za hudbu k inscenaci Shakespearova Krále Leara v režii Jana Nebeského (ND Praha). Jeho orchestrální skladby, melodramy a suity z jeho filmových a divadelních hudeb uvedla Filharmonie B. Martinů Zlín, Pražský komorní orchestr bez dirigenta, Guarneri trio Prague, Severočeská filharmonie Teplice a Filharmonie Hradec Králové.

Březina složil hudbu k více než 20 filmům např. Jana Hřebejka (Musíme si pomáhat, Horem pádem, Kráska v nesnázích, Kawasakiho růže, Líbánky), Petra Zelenky (Knoflíkáři), Dagmar Knöpfel (Durch diese Nacht sehe ich keinen einzigen Stern), Jiřího Menzela (Obsluhoval jsem anglického krále, Donšajni), Olgy Sommerové (Věra 68) a Olgy Špátové (Největší přání). Za svou filmovou hudbu byl 2x nominován na cenu Český lev, za hudbu k filmu Kawasakiho růže byl nominován na cenu European Film Composer 2010. Soundtracky vyšly u firem Sony Bonton Music a Milan Records v Paříži.

Rozsáhlá je i jeho práce pro divadlo, kde spolupracoval s Robertem Wilsonem, Jiřím Ornestem, Jiřím Nekvasilem, Janem Hřebejkem, Michalem Dočekalem, Jiřím Menzelem, Šimonem Cabanem, Martinou Schlegelovou ad. V září 2011 měla v Terešově premiéru jeho kantáta Terešov 1361, kterou složil jako komunitní edukativní projekt k výročí 650 let od první písemné zmínky o této západočeské obci.

Ve své vědecké profesi se věnuje především bádání o Bohuslavu Martinů a české a světové hudbě 20. a 21. století. Od roku 1995 je ředitelem Institutu Bohuslava Martinů v Praze a předsedou ediční rady Souborného kritického vydání děl Bohuslava Martinů. Rekonstruoval první verzi opery Řecké pašije (premiéra Bregenzer Festspiele 1999 v koprodukci s Royal Opera House Covent Garden, cena Laurence Oliviera 2000).

Vydal několik knih, odborných sborníků a vědeckých studií v českých i zahraničních časopisech, přednášel v Evropě a USA. Je členem řady českých a zahraničních odborných společností.