Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Koncert

Musica non grata: Janáček –⁠ Martinů

Leoš Janáček, Bohuslav Martinů
Národní divadlo
Koncert
Musica non grata

Vážení diváci,

V prodeji jsou vstupenky na měsíce červen až září 21.

Návštěvníci představení musí podle rozhodnutí vlády o rozvolnění v oblasti kultury splnit tyto podmínky. Pro prohlídky budov platí tyto podmínky.

Vstupenky lze zakoupit na webu Národního divadla a na pokladnách  Národního divadla. 

Základní informace

Kde hrajeme

Národní divadlo

Přibližná délka představení

1 hodina 10 minut, bez přestávky

Premiéra

12. červen 2021

Koncert z cyklu
Musica non grata

Janáčkův Zápisník zmizelého patří mezi skladatelova nejoblíbenější díla. V Otvírání studánek se Bohuslav Martinů přenesl ve svých myšlenkách z francouzského exilu domů na Vysočinu.

Účinkující

  • 2020-2021
  • 2021-2021

O koncertu

Program:

Leoš Janáček: Zápisník zmizelého
Cyklus 22 písní pro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír na text básně Ozefa Kaldy.

Bohuslav Martinů: Otvírání studánek
Kantáta pro ženský sbor, soprán, alt, baryton, recitátora a pro dvoje housle, violu a klavír na verše Miloslava Bureše.

Leoši Janáčkovi nemohl coby pravidelnému čtenáři Lidových novin uniknout text otištěný na první stránce ranního vydání 14. května 1916. V rubrice Feuilleton bylo pod titulem Z péra samoukova uveřejněno prvních jedenáct částí básnické skladby tehdy neznámého autora. Na druhou polovinu textu si museli čtenáři počkat do další neděle. U první části doplnila redakce poznámku: „V pohorské vesnici východní Moravy zmizel před časem z domova tajemným způsobem J. D., spořádaný a přičinlivý mladík, jediná naděje rodičů. Soudilo se zprvu na neštěstí nebo zločin; fantasii lidské bylo ponecháno volné pole. Teprve za několik dní nalezen byl v komůrce zápisník, jenž odhalil tajemství zmizelého. Obsahoval několik drobných básniček, o nichž nikdo zprvu netušil, že podávají klíč k tajemné záhadě. Domácí se domnívali, že jsou to pouhé opisy národních a vojenských písniček, jak si je mladí chasníci zapisují, a nevěnovali jim tudíž pozornosti. Teprve soudní pátrání vyneslo pravý obsah na povrch. Pro dojemný a upřímný tón zasluhují, by byly urvány prachu soudních aktů.“ Teprve po osmdesáti letech bylo zjištěno, že autorem byl Josef (Ozef) Kalda, známý mj. jako libretista dětské zpěvohry Ogaři s hudbou Jaroslava Křičky.

Skladatele zaujal dramatický spád příběhu, erotický náboj i valašské nářečí, v němž jsou básničky psány. Kompozici se Janáček věnoval s přestávkami od srpna 1917 do 6. června 1919. Na skladbě začal pracovat zřejmě pod vlivem okouzlení Kamilou Stösslovou, s níž se seznámil v létě 1917 v Luhačovicích a která se stala jeho múzou na zbytek jeho života. „Ráno motám se po zahradě, odpoledne napadá mi pravidelně několik motivů k těm krásným veršíkům o té lásce cigánské. Snad z toho vyjde pěkný románek hudební – a kousek nálady luhačovské bylo by v něm…“ Ještě v roce 1927 Stösslové napsal: „Tys tou cigánkou s tím dítětem v Zápisníku zmizelého.“

Poprvé byl Zápisník zmizelého představen 18. dubna 1921 v brněnské Redutě v provedení Janáčkových žáků – tenoristy Karla Zavřela, altistky Ludmily Kvapilové-Kudláčkové a klavíristy Břetislava Bakaly. K prvnímu scénickému provedení došlo v roku 1926 v Lublani, u nás v roce 1943 v Plzni. Od té doby vzniklo vedle převažujícího koncertního provozování Zápisníku několik divadelních inscenací i filmové adaptace režisérů Václava Kašlíka (1969) a Jaromila Jireše (1980). Interpretačně náročná kompozice je už dávno považována za mimořádnou součást světové písňové literatury a řadí se k nejoblíbenějším Janáčkovým dílům.

Rovněž Otvírání studánek Bohuslava Martinů patří ke skladbám, díky nimž si skladatele zamilovalo již několik generací interpretů a posluchačů. Protože se Martinů žijící trvale ve Francii, později také v USA, nemohl jako politicky i umělecky nežádoucí osoba od roku 1938 do své vlasti vrátit, navracel se do ní alespoň v mnohých svých skladbách. Červenec 1955 sice trávil v jihofrancouzské Nice, ale prostřednictvím básnického cyklu Píseň o studánce rubínce, který mu předchozí měsíc poslal jeho autor Miloslav Bureš, vydal se skladatel v myšlenkách domů na Vysočinu, do Tří Studní, kde trávil červenec 1938 v rodině své žačky Vítězslavy Kaprálové, a vytvořil tak jedno ze svých nejniternějších děl. Básníkovi napsal: „Vaše báseň o studánce se mně hluboce dotkla nejen proto, že máte rád Vysočinu, ale i proto že je krásná. Mnoho vzpomínek vyvolala – drahých …“. 

Premiéra se konala 7. ledna 1956 v Tylově domě v Poličce, kde skladbu provedl podle skladatelova přání propagátor jeho tvorby dirigent Zdeněk Zouhar s pěveckým sdružením OPUS. Záznam provedení uvedl Československý rozhlas. V předpremiéře však zaznělo Otvírání studánek už v prosinci 1955 v Praze v nastudování sbormistra Jana Kühna. Československá televize vysílala v přímém přenosu v roce 1956 studiové provedení Kühnova dětského sboru a Českého pěveckého sboru. Na konci roku vyšla gramofonová nahrávka Jana Kühna a také partitura. První filmové zpracování kantáty pořídil v roce 1956 režisér František Alan Šulc, v roce 1981 Vladimír Sís. V roce 1960 připravil režisér Alfréd Radok v Laterně magice se svými spolupracovníky Milošem Formanem, kameramanem Jaroslavem Kučerou a choreografkou Zorou Šemberovou multimediální pásmo, které však bylo z ideologických důvodů zakázáno ještě před premiérou a Radok ze souboru vyhozen.

Sdílet na sociálních sítích

Praktické informace

Kde si koupit vstupenky

Národní divadlo nabízí vstupenky na červen až září 2021.

Předprodej vstupenek na říjen začne 1. července 2021.

Při koupi online vám na e-mail zašleme e-vstupenku. Papírové vstupenky si můžete vyzvednout na pokladnách Národního divadla. 

V souladu s nařízením vlády jsou pro návštěvníky divadelních představení stanoveny
tyto podmínky.

Parkování u ND

Při návštěvě Národního divadla a Nové scény není již možné využít podzemní parking ND (vjezd z ulice  Ostrovní). Od dubna 2020 je pro veřejnost uzavřeno parkoviště pod Provozní budovou Národního divadla. Délka rekonstrukce se odhaduje na rok a půl. Důvodem oprav garáží je nejen jejich špatný stav, ale také skutečnost, že parkovací stání byla budována na menší velikost automobilů, než jaké můžeme potkávat na ulicích dnes.

Co si vzít na sebe?

Divák by měl svým zevnějškem a chováním respektovat společenské zvyklosti při návštěvě divadelního představení.

Občerstvení v Národním divadle

Vyhněte se frontě a rezervujte si občerstvení na přestávku u naší obsluhy předem

Nápojový lístek