Urvasi, premiéra 22. 5. 1889
Apsary neboli božské mýtické bytosti snášejí se na zem, mezi nimi i jejich vůdkyně Urvasi. Je unesena divokým knížetem, ale zachráněna zákrokem krále, který se do ní bezhlavě zamiluje, ač je vázán posvátným slibem ke kněžně Ausinari z perského královského rodu, s níž se má právě zasnoubit. Urvasi podlehne králově lásce a slíbí mu, že každý svůj další příchod ohlásí seslanou růží. Když se z nebes snese růže, na královy prosby, aby se objevila, Urvasi nereaguje, protože zkouší královu věrnost. Král je zmaten a v rozrušení přistupuje na sňatek s Ausinari. Urvasi je bohy prokleta a jedině pravá láska králova a věčná věrnost ji může zachránit. Král opouští svou ženu, chce si ze zoufalství vzít život, když je apsarou Čitralekou přiváben k růžovému keři. V něm zakletou Urvasi král polibkem vysvobozuje a oba se vznášejí do ráje.
Skladatel, dirigent a pianista rakouského původu Wilhelm Kienzl (1857–1941) se všeobecně zapsal především svou operou Evangelista, kterou v Praze uvedlo jak Národní, tak Nové německé divadlo, Národní uvedlo i jeho prvotinu Urvasi, německé divadlo zralejší díla Don Quixote a Píseň hor. Kienzl prožil dlouhý a událostmi bohatý život nikoliv bez šrámů (sympatizování s Hitlerovým režimem v Německu), přesto jej v roce 2007 jako významnou osobnost připomnělo Rakousko vydáním poštovní známky k 150. výročí jeho narození.
Naše cedule nese kromě obsazení umělců i řadu doprovodných informací. Především nám sděluje, že představení bylo benefiční – ve prospěch Spolu českých žurnalistů. V drobné lince ve spodní části jsou uvedeny členky divadla, které byly aktuálně nemocné. Takovou zprávu bychom se dnes dočetli na sociálních sítích. A nakonec na zápatí ještě avízo na následující den. Zde je zajímavé, že ohlášené hostování ruského pěvce se nakonec konalo až za tři dny. 23. 5. 1889 se nehrál Démon ale romantická opera Jan Heiling, premiéra minulého měsíce.
