Proletáři, premiéra 19. 3. 1889
Na počátku své kariéry Gergely Csiky (1842–1891), dramatik, překladatel, korespondent Maďarské akademie věd, pedagog a divadelní kritik, byl coby absolvent teologie činný v oblasti církevní literatury, ale postupně se věnoval psaní pro divadlo. Na jeho světskou činnost nebylo pohlíženo csanádským biskupstvím vlídně, tudíž jako kněz této diecéze na své vysvěcení rezignoval. Po návratu ze studijního pobytu v Paříži si od francouzských dramatiků osvojil realistický přístup k životu a jeho kritické zobrazení, což dokázal v úspěšné hře Proletáři. Kritika její premiéru označila za základ maďarského sociálního dramatu. Pro titul použil výraz označující ve starověku skupinu zahálčivých lidí nevlastnící pozemky. Jeho postavy ale představují typické parazity společnosti, jejichž denním chlebem je vydírání, podlosti a lhaní.
Se satirickým ostřím je zpodobněn zchudlý šlechtic Bence Zátonyi, ostřílený podvodník, jenž usiluje vynuceným sňatkem s již zadanou dívkou Irén získat její peníze k návratu svého rodinného majetku. Do tohoto obchodu s emocemi je zasvěcena její pěstounka, zbohatlice Kamilla Szederváry, která má četné zkušenosti s nekalými transakcemi s charitativními dary. Plán neplatného manželství je za pomoci začínajícího právníka při soudním procesu nakonec odhalen. Morální anomálie tehdejších „proletářů“ – příživníků byly v ponurém příběhu vyváženy druhým extrémním pólem – nevinností Irén a jejího snoubence Károly a důvěřivostí bohatého chovatele ovcí Pála Timóta.
