Oidip král, premiéra 19. 11. 1889
Sofoklovo stěžejní drama bylo v dějinách Národního divadla inscenováno celkem 5x. Naposledy v roce 2019, poprvé o 130 let předtím v listopadu 1889. Naše cedule tak pochází z představení, kdy hra prvně zazněla z jeviště historické budovy ND. Cedule nám krásně představuje zvyklost přelomu 19. a 20. století, kdy k činoherním titulům byly jako jakési hudební předehry připojeny kratší symfonické skladby, anebo naopak operní titul byl uveden krátkou jednoaktovou hrou. Tyto kombinace nebyly nijak výjimečné. A v případě Oidipa vidíme, že vložená hudební čísla plnila až skoro funkci scénické hudby.
Večer byl zahájen předehrou k opeře Christopha Willibalda Glucka Ifigenie v Aulidě. Po prvním dějství zazněla hudba Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, totiž skutečně scénická hudba komponovaná k činohře, avšak nikoliv k Oidipovi, ale ke hře Athalia od Jeana Racina. O dramaturgickém výběru hudby bychom určitě mohli diskutovat – zatímco Ifigenie spadá alespoň do oblasti antického dramatu, Athalia byla královnou Judského království kolem roku 840 před naším letopočtem. Zvláštní kapitolou je pak scénická výprava, kdy v této době byla běžná praxe jakési „recyklace” jevištní dekorace a nová se vyráběla podle potřeby. Proto je zde na ceduli zvlášť zdůrazněno, které prvky scénické dekorace byly nově zhotoveny, a tudíž je divák dosud neviděl. Taktéž kostýmy.
