Červená Karkulka, premiéra 9. 8. 1889
Gaston Serpette (1846–1904), autor 30 operet, měl původně nakročeno na právnickou kariéru, než ho zlákala hudba. Vystudoval na pařížské konzervatoři, kde získal prestižní Prix de Rome podobně jako před ním Thomas, Berlioz, Gounod, Bizet a Massenet. K úžasu hudebních kruhů, které předpokládaly další jeho působení v oblasti vážné hudby, se Serpette vrhl na komponování operet. S nimi dosahoval úspěchů nejen v Paříži, ale také v Anglii, když je částečně upravoval pro anglické publikum. Za náměty si vybíral roztodivná libreta, mezi nimiž najdeme např. Steeplechase, Adam et Eve, La Demoiselle du téléphone, dokonce Shakespeare, ale i Červenou Karkulku.
Pojmenování hlavní postavy – Denisetta, vulgo „Červená Karkulka“, paštikářka – nás nenechá na pochybách, že s klasickou pohádkou nebude mít mnoho společného, i když scéna s vlkem převlečeným za babičku se zde rovněž koná, jenom v jiných souvislostech. Vše se odehrává před chystanou slavností korunovace růženky, tedy dívky, která si dokázala do svých devatenácti let uchovat panenskou nevinnost. Zneklidňujícím „vlkem“ je krásný vlásenkář Narcis, který spřádá sítě na získání Denisetty. V závěru je to ovšem ona, kdo zvítězí nad „vlkem“, kterého už dávno tajně zbožňovala. Uvedení této operety bylo v Praze ojedinělé, Serpette se zde žádným jiným dílem nezapsal a volba titulu svědčí o jisté úlitbě vkusu části obecenstva ze strany vedení Národního divadla.
