Vydali jsme Rukověť běloruské dramatiky

Běloruská divadelní kultura není u nás v Česku a na Slovensku příliš známá. Totalitní režim, který prezident Lukašenko v posledním roce ještě zostřil, nepřeje svobodné tvorbě a oboustranná výměna je komplikovaná, ne‑li rovnou nemožná. Stále bezvýchodnější situace tamějších umělců nás přivedla na myšlenku zprostředkovat několika tvůrcům rezidenční pobyt v Praze. V Činohře Národního divadla se o politickou situaci v zahraničí zajímáme setrvale a zejména se zeměmi bývalého sovětského bloku cítíme velké sepětí i solidaritu – a festival Pražské křižovatky se od svého počátku orientuje i na lidskoprávní tématiku (na nultém ročníku mj. vystoupilo Svobodné běloruské divadlo).

Rozhodli jsme se tedy vypsat otevřenou výzvu na šestitýdenní pobyt v Praze, během něhož by mohli dva běloruští dramatici nebo dramatičky svobodně tvořit. Slovo svoboda zde nepoužívám nijak nadneseně: z motivačních dopisů a přihlášek, kterých se nám sešlo celkem třináct, bylo zřetelné, že právě svoboda nejen tvorby, ale ryzí lidské existence je tím, co tamějším autorům a autorkám chybí úplně nejvíc.

Porota, již tvořili dramaturgyně a dramaturg Činohry ND Marta Ljubková, Ilona Smejkalová, Nina Jacques a Jan Tošovský, hlavní manažerka Pražských křižovatek Daniela Pařízková a překladatelka a teatroložka Romana Štorková Maliti, vybírala na základě zmíněných motivačních dopisů, ale i ukázek z dosavadní tvorby a životopisů. Pozvat jsme mohli jen dva – letos tedy dvě: na začátku května do Prahy přiletěly Aksana Hajko a Alena Ivaňušenka.

Pandemická situace znemožňovala aktivní divadelní a společenský život, proto se obě autorky nemohly významněji setkat s domácím publikem, o to intenzivněji jsme ale přemýšleli, jak zde prezentovat jejich tvorbu. Přihlášky navíc ukázaly, že běloruská dramatika je dost bohatá a má smysl šířit o ní povědomí i dál.

A zde jsme u myšlenky na tuto Rukověť. Oslovili jsme jak obě autorky, tak i dramatiky a dramatičky, jejichž tvorba nás zaujala, a nabídli jim účast v tomto našem projektu. Všichni s nadšením souhlasili a spolupracovali na výběru svých her.

Před sebou tedy máte ukázku ze současného běloruského dramatického psaní: přinášíme vám krátké profily sedmi autorek a autorů a také synopse jejich děl. Dramatici a dramatičky pocházejí z různých částí země a mají odlišné osudy a styly psaní. Spojuje je silná afiliace na Bělorusko, ale zároveň píšou texty na velmi obecná (a velmi lidská) témata, jako je vyprázdněnost současné komunikace, snaha zakotvit v životě či vztahu, rodinná dramata, sociální otázky atd. Jsou to hry, které – jak věříme – můžou rezonovat i v našem prostředí a mohly by se vám tedy hodit, až budete uvažovat o dramaturgických plánech svých divadel.

Tato Rukověť není vyčerpávající, a protože budeme vypisovat další výzvu, určitě se bude ještě dále rozšiřovat, koneckonců její elektronická verze umožňuje nekonečné pokračování a zdokonalování.

Je to projekt česko‑slovenský, protože i náš tým takový je a protože věříme, že společnými silami můžeme běloruské dramatice pomoci intenzivněji. Pokud vás jakýkoliv text zaujme, ozvěte se nám, zprostředkujeme vám kontakt s autory. A máte‑li přátele v zahraničí, můžete je upozornit i na anglickou verzi této Rukověti.

Vážené dramaturgyně, vážení dramaturgové, kolegové a kolegyně, važme si, že žijeme ve svobodné zemi, a nezapomínejme, že i v našich rukách je, jestli si tuhle svobodu udržíme.

Za celý tým
Marta Ljubková

>> STÁHNOUT PDF <<

>> DOWNLOAD ENGLISH VERSION <<

Rukověť současné běloruské dramatiky vznikla na základě rezidenčního pobytu, který vyhlásila Činohra Národního divadla a festival Pražské křižovatky ve spolupráci s Ambasádou nezávislé běloruské kultury a Centrem experimentálního divadla na jaře 2021.