Opustil nás Petr Weigl (16. 3. 1939–15. 7. 2018)

S lítostí oznamujeme, že nás v neděli 15. července ve věku 79 let opustil libretista, dramaturg a významný divadelní i filmový režisér Petr Wiegl, který byl mimo jiné také čestným uměleckým šéfem baletu ND.

Petr Weigl se narodil v Brně. Vystudoval obor filmové produkce na Filmové fakultě AMU (1961). Svou pracovní kariéru nejprve zahájil v prostředí televize. V letech 1961–1976 pracoval jako dramaturg a režisér redakce televizní a filmové tvorby v tehdejší Československé televizi. Jeho další kroky vedly k divadlu: od roku 1976 do až do ledna 1991 byl dramaturgem a režisérem baletu ND. Od 1. 1. 1990 byl současně pověřen funkcí čestného uměleckého šéfa baletu ND. V květnu 1994 byl pak jmenován do Rady ND. 

Proslul jako režisér originálních filmových a televizních adaptací oper a baletů, např.: Epizoda ze života umělcova (1965), Pas de quatre (1967), Bolero (1969, Prix d´Italia), Bludiště moci (1969), Romeo a Julie (1972, Prix d´Italia), Apollon musagete (1973, Prix d´Italia), Víly-Giselle (1977), Rusalka (1981), Achilles (1984), Marie Stuartovna (1988), Evžen Oněgin (1988), Lady Macbeth Mcenského újezdu (1992) ad. Českému publiku se nejvíce vtiskl do paměti filmovým zpracováním Zeyerovy hry Radúz a Mahulena, ve které hlavní role ztvárnili Magda Vašáryová a Jan Tříska. 

Na baletních adaptacích spolupracoval především s choreografem Miroslavem Kůrou. Proslulo zejména televizní provedení baletu Romeo Julie, který ostatně Petr Weigl sám v Národním divadle režíroval. Tato inscenace se stala na dlouho nedostižným vzorem inscenační střízlivosti i dramatičnosti. Byl rovněž režisérem dalších baletů: Šípková Růženka (1973, chor. M. Kůra), Radúz a Mahulena (1979, chor. M. Kůra), Vášeň (1976, chor. M. Kůra), Dáma s kaméliemi (1991, chor. Robert Balogh) i dalšího nastudování Romea a Julie v roce 1997 s choreografem Liborem Vaculíkem. V roce 1979 režíroval Verdiho Traviatu. Zásluhou Petra Weigla byly natočeny i dokumenty o osobnostech našeho baletu, např. o Lubomíru Kafkovi, Miroslavu Kůrovi, Jarmile Manšingrové, Vlastimilu Harapesovi a ze zahraničí např. o Paolu Bortoluzzim a Carle Fracci. 

Řada z jeho filmových adaptací vznikla v koprodukci nebo pro zahraniční producenty, natáčel pro německé stanice ARD a ZDF, pro BBC nebo Channel Four. V roce 1980 natočil pro západoněmeckou televizi film o A. Skrjabinovi Neznámý génius. V roce 1977 připravil v Paříži pro P. Bortoluzziho One Man Show a v roce 1978 uvedl Bizetovu-Ščedrinovu Vášeň v Mnichovské Staatsoper, kde inscenoval také operu Salome. 

Získal řadu ocenění, mj. nominaci na cenu Emmy Award (1983 a 1986), dvakrát získal cenu Trilobit (1968 a 1994). Český filmový a televizní svaz FITES mu v roce 2008 udělil Cenu Vladislava Vančury. V rámci udílení Cen Thálie 2015 získal Zvláštní cenu kolegia. 

Čest jeho památce.