Multimediální prezentace ke stoletému výročí narození Josefa Svobody – „Josef Svoboda 100“

Vytvořil ji scénograf Martin Ondruš, který spolupracuje se společností Josef Svoboda – scénograf o. p. s. spravující odkaz této významné osobnosti, a v osobním archívu Josefa Svobody provádí primární výzkum technologického řešení jeho operních inscenací. Instalace bude umístěna na Nové scéně dva měsíce.

Multimediální prezentace vytvořená ke stému výročí narození tohoto významného československého scénografa a architekta je inspirována jedním z jeho nejvýznamnějších scénografových audiovizuálních systémů – Diapolyekranem. Ten se stal (spolu s programem Stvoření světa režiséra Emila Radoka) roku 1967 jednou z ikon československého pavilonu na světové výstavě EXPO v Montrealu.

„V Montrealu tvořila Diapolyekran desetitunová stěna sestávající ze 112 kinetických krychlí, které vytvářely spolu s projekcemi působivou mozaiku. Obdobným způsobem je řešena i prezentace ke stému výročí Josefa Svobody,“ vysvětluje Martin Ondruš svůj záměr. „Na 16 monitorech jsou v mozaikovitém uspořádání představeny klíčové inscenace Laterny magiky. Fotografie těchto multimediálních počinů jsou na jednotlivých ekranech zobrazeny spolu s fotografiemi zachycujícími operní či činoherní inscenace, v jejichž rámci scénograf využil postupů Laterny magiky a polyekranu (např. bostonské uvedení Intolleranza 1960). Prezentace je koncipována jako „kontextová stěna“. Zcela volným rozmístěním juxtaponovaných obrazů vyniká Svobodova divadelní metoda založená na fragmentarizaci promítaných obrazů v prostoru,“ dodává.

Vernisáž se bude konat v den předpremiéry projektu Laterny magiky Bon Appétit! 21. srpna v 18:30 hodin ve Videogalerii Nové scény ND

O autorovi:

Martin Ondruš studoval v ateliéru scénografie DIFA JAMU u Ing. arch Jana Konečného. Věnuje se oblastem divadelní scénografie, výstavní architektury, instalační tvorby a užité grafiky. V roce 1993 absolvoval stáž v ateliéru scénografie na Nottingham Trent University. Od roku 2006 působí jako pedagog v Ateliéru scénografie DIFA JAMU a spolupracuje s Psychologickým ústavem FFMU.

Roku 2020 obhájil disertační práci s názvem Psychoplastický prostor ve scénografii Josefa Svobody. Výtvarně-technická řešení inscenací Wagnerova Tristana a Isoldy. V současné době pokračuje ve výzkumu díla J. Svobody. Od roku 2014 spolupracuje se společností Josef Svoboda – scénograf o. p. s. V osobním archívu scénografa Josefa Svobody provádí primární výzkum technologického řešení jeho operních realizací. Výzkum v oblasti světelného designu koordinuje s Institutem umění – Divadelním ústavem Praha nebo s ENSATT (Ecole nationale supérieure des arts et techniques du théâtre) v Lyonu.

Dlouhodobě spolupracuje zejména s režisérem V. Morávkem. Jako scénograf se rovněž podílel na tvorbě scénického časopisu Rozrazil (2012). V roce 2013 navrhl pro Divadlo Husa na provázku kostýmní průvod pro Slavnost masek (2013). V tomtéž roce vytvořil scénu i kostýmy pro inscenaci Shakespearova Hamleta v režii Jolany Kubíkové. S Divadlem Husa na provázku spolupracuje dlouhodobě. Divadelní projekty realizuje i s mladou režisérskou generací (Anna Petrželková, Michal Hába). S Jurajem Augustínem inscenoval Lorcovu Krvavou svatbu (2014). Kromě scénografie navrhuje prostorová řešení expozic pro muzea a galerie (Moravská galerie v Brně, Moravské zemské muzeum Brno). Spolupracoval na desítkách výstavních projektů, např. pro MG v Brně, Muzeum umění Olomouc, JKÚ, Muzeum Kampa, MZM v Brně, Stálá expozice v Brtnici apod. Připravil celou řadu scénografií i pro nepravidelné prostory.