Dvě operní výročí - Ema Miřiovská a Ludmila Hanzalíková

22. 3. 2021

Opera
Dne 23. března si připomínáme dvě výročí narození sólistek Opery Národního divadla.

Ema Miřiovská

Před 130 lety se 23. března v Hradci Králové narodila Ema Miřiovská. Jejím otcem byl vychovatel, spisovatel, básník, překladatel a literární kritik Emanuel Miřiovský. V letech 1909–1912 studovala na pražské konzervatoři hru na klavír, ve zpěvu se současně školila v Pivodově pěvecké škole a zdokonalovala se u Emy Destinnové. Na pozvání Karla Kovařovice debutovala 12. března 1912 v Národním divadle jako Lidunka (Blodek: V studni), dále se představila jako Esmeralda (Smetana: Prodaná nevěsta), Anička (Weber: Čarostřelec),  Oskar (Verdi: Maškarní ples) a Jitka (Smetana: Dalibor). Sólistkou souboru byla od 1. května 1913 do 31. srpna 1939. Ve svém repertoáru měla mj. Mozartovu Konstanci, Zerlinu, Zuzanu, Despinu, v Kouzelné flétně účinkovala jako První dáma, Pamina i Královna noci, dále Rossiniho Rosinu a Clorindu, Beethovenovu Marcelinu, Verdiho Violettu a Gildu, Wagnerovu Evu, Ortlindu a Woglindu,  Thomasovu Filinu, Offenbachovu Olympii, Bizetovu Frasquitu a Micaelu, Massenetovu Sophii, Čajkovského Chloé, Pucciniho Musettu, Smetanovu Mařenku, Karolinu, Barče, Blaženku a Katušku, Dvořákova Kuchtíka, Lesní žínku, Lidušku, Bětušku a Lenku. Podílela se na prvních uvedeních oper Leoše Janáčka v Praze, jako Barena v Její pastorkyni (1916), ve světové premiéře Výletů páně Broučkových (1920) v trojroli Málinky, Etherey, Kunky, v Příhodách lišky Bystroušky jako Lišák, ve Věci Makropulos (1926) jako Kristina. Jednou z jejích posledních rolí byla Obchodnice s ptáky ve světové premiéře Julietty (1938) Bohuslava Martinů.
Hostovala často v mimopražských divadlech, ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, v Brně, Ostravě, ve Východočeském divadle, spolupracovala i s ochotnickým hudebním divadlem (např. v roce 1916 v Kralupech v inscenaci Prodané nevěsty). Po odchodu z Národního divadla vystupovala na koncertech a v Československém rozhlase. Zemřela 9. prosince 1974 v Praze.

Ludmila Hanzalíková

Na 23. března připadá 100. výročí narození mezzosopranistky Ludmily Hanzalíkové. V letech 1936–1938 navštěvovala odbornou školu pro ženská povolání, v letech 1933–1938 studovala i hudební a pěveckou školu v Opavě (zpěv u ředitele F. Chutného). Ve studiu zpěvu pokračovala soukromě u Karla Grünwalda v Ostravě, Zdeňka Otavy, Bedřicha Plaškeho a Emy Matouškové v Praze. Na doporučení Zdeňka Otavy se stala v roce 1939 elévkou, od roku 1940 sustentantkou a od 1. srpna 1944 sólistkou operního souboru Národního divadla, v němž setrvala až do svého odchodu do důchodu 1. dubna 1979.
Jejími prvními rolemi byla Antonia v d'Albertově Nížině, Třetí lesní žínka v Dvořákově Rusalce, Inez ve Verdiho Trubadúrovi a Olga v Čajkovského Eugenu Oněginovi.  Následně se uplatnila jako Třetí dáma v Mozartově Kouzelné flétně, Berta v Rossiniho Lazebníku sevillském, Mercedes v Carmen, Pavlína a Dafnis v Čajkovského Pikové dámě, Suzuki v Pucciniho Madama Buttefly, Smetanova Ludmila v Prodané nevěstě, Martinka v Hubičce, Panna Róza v Tajemství, Záviš v Čertově stěně, Veruna v Blokově V studni, Dvořákova titulní Káča a Kuchtík v Rusalce, Janáčkova Pastuchyňa a Stařenka Buryjovka v Její pastorkyni a v mnoha vedlejších rolích. Zemřela 5. dubna 2002 v Semilech.

 bb

Sdílet na sociálních sítích