Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).

Činohra

Duben 2024

Ohlédnutí. Za nejnovější činoherní premiérou Ještě chvilku

Na konci února měl ve Stavovském divadle premiéru nový rodinný titul pro činoherní repertoár Ještě chvilku. Ten nabízí divákům všech generací snový svět divadelního zákulisí, ve kterém je možné dojít také k vlastnímu nitru a postavit se čelem k potlačovaným strachům a traumatům. Inscenace vzbudila příznivou odezvu jak v českých, tak polských médiích a my vám s potěšením přinášíme úryvky z recenzí.

Seznam Zprávy

Štěpán Truhlařík

„Celému tvůrčímu týmu se ve Stavovském divadle podařilo uvést jednu z nejpozoruhodnějších inscenací letošní sezony, která svou pestrou výpravou a svižnou režií uhrane jak ty nejmenší diváky, tak i jejich rodiče či prarodiče. Ještě chvilku navíc vybízí k mezigeneračnímu dialogu, a to na téma osobního i historického příkoří.“       , 

Chodzimy do teatru

Teresa Drozda (překlad Lukáš Trpišovský)

„Inscenace je pohádkově divadelní a zároveň divadlo dekonstruující. Vystupují v ní nejrůznější magické bytosti, například fenomenálně výstižné ztělesnění trémy, ale je tu i ‚obyčejný‘ drak. Scéna se protáčí a odhaluje tak iluzorní povahu představení/snu a zároveň zdůrazňuje jeho tajemnost a přitažlivost. Vícevrstevnatost hry se projevuje v kulturních a historických odkazech, ale také v možnostech, které nabízí interpretace příběhu samotných postav a způsob jejich zobrazení. Inscenace určená jako rodinný titul dává příležitost k zamyšlení se nad vztahy dětí a rodičů, nad volbou životních priorit, k rozhovoru o stáří a smrti, k rozhovoru o divadle a umění.“

Deník N

Barbora Schneiderová

„Pod heslem ‚činohra není muzeum‘ dal tvůrčí tým dohromady neuvěřitelnou věc: inscenaci zároveň lehkou i tíživou, dojemnou, ale nikoliv patetickou. Zkrátka neuvěřitelně vtipnou podívanou, která také kouzelným způsobem napravuje osobní, ale i historické křivdy, na které širší divácké skupiny už zapomněly (nebo o nich nikdy nevěděly).“     

 Text:  Foto: Petr Neubert

Kateřina Prášilová

Sdílet na sociálních sítích