MENU

Václav Věžník

Prof. Václav Věžník je jednou z nejvýznamnějších osobností české operní režie druhé poloviny 20. století. V roce 1954 byl přijat do svazku Janáčkovy opery tehdejšího Státního divadla v Brně, nejprve ve funkci asistenta režie, záhy se prosadil vlastními režiemi. Jeho první samostatnou režijní prací byla velmi úspěšná inscenace opery Gaetana Donizettiho Don Pasquale, brzy po ní následovala inscenace další klasické italské komediální opery, Rossiniho Lazebníka sevillského, a poté se stal řádným režisérem souboru (do roku 1993). Jeho šestou operní inscenací v Brně byla legendární světová premiéra do té doby jevištně neprovedené čtvrté opery Leoše Janáčka Osud, která zazněla pod taktovkou Františka Jílka 25. 10. 1958 v rámci janáčkovského festivalu. Inscenace Osudu nastartovala řadu Věžníkových úspěšných janáčkovských inscenací doma i v zahraničí (Věc Makropulos v Teatro Municipal v Reggio Emilia, Její pastorkyňa v Oslo a St. Gallenu, Liška Bystrouška v Grazu a Lisabonu, Z mrtvého domu v Antverpách). V mimořádně obsáhlém seznamu Věžníkových režií (přes dvě stě inscenací) figurují tituly českého i světového klasického operního repertoáru. Z českého jmenujme alespoň Dvořákovu Rusalku, Jakobína a Dimitrije, z díla Bohuslava Martinů Veselohru na mostě či Řecké pašije a z oper Bedřicha Smetany především Prodanou nevěstu, kterou Věžník režíroval celkem v 17 inscenacích v Brně i na dalších českých a hlavně zahraničních scénách (v Německu, Švýcarsku, Itálii, Španělsku, Polsku, Řecku ad.). Během své dlouhé kariéry se dostal k operním dílům všech nejvýznamnějších světových autorů – od Mozarta přes Verdiho, Pucciniho, Gounoda a Borodina až po Wagnera. Například jeho brněnský Nabucco se udržel na repertoáru od roku 1985 celých patnáct let a dosáhl okolo dvou stovek repríz. Mimořádnou pozornost věnoval Václav Věžník operám 20. století a soudobé operní tvorbě. Režíroval například operu Jana F. Fischera Romeo, Julie a tma na námět Otčenáškovy prózy, ze světové tvorby Szokolayovu Krvavou svatbu, Einemovu Dantonovu smrt, Brittenova Alberta Herringa, Bergova Vojcka, československou premiéru Gershwinovy opery Porgy a Bess ad. V České republice není jediné profesionální operní divadlo, na kterém by Václav Věžník neuvedl některou ze svých podnětných inscenací. V zahraničí patří k nejuznávanějším českým operním tvůrcům; zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech pravidelně s úspěchem režíroval v mnoha evropských prestižních operních divadlech. Řadu let se věnoval pedagogické činnosti na Hudební fakultě JAMU v Brně. Po vzniku Státní opery Praha počátkem devadesátých let působil určité období ve funkci uměleckého šéfa této instituce. V roce 2005 obdržel Cenu města Brna v oboru dramatické umění. 


 

Repertoár