MENU

Jiří Nekvasil

Jiří Nekvasil (narozen 1962 v Ostravě) absolvoval v roce 1989 studium operní režie u Ladislava Štrose na Hudební fakultě AMU, paralelně se věnoval studiu činoherní dramaturgie na Divadelní fakultě AMU. V roce 1988 založil spolu se scénografem Danielem Dvořákem experimentální operní scénu – Operu Furore - opera, která nebrzdí! O dva roky později byli oba jako intendanti pověřeni řízením Komorní opery Praha, kterou reorganizovali na Operu Mozart. Od roku 1998 působil jako umělecký šéf, dramaturg a režisér ve Státní opeře Praha. V letech 2002–2006 byl šéfem opery Národního divadla v Praze. Od 1. 1. 2010 je ředitelem Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. V roce 2011 založil a umělecky společně vede se skladatelem a dirigentem Petrem Kotíkem festival NODO (Dny nové opery Ostrava), který pořádá společně Národní divadlo moravskoslezské a Ostravské centrum nové hudby jako bienále od roku 2012. Za svou dosavadní uměleckou dráhu realizoval okolo stovky převážně operních inscenací. Jeho tvorba zahrnuje i práci v činohře, loutkovém divadle, na řadě mezižánrových projektů a nastudováním rockové opery Tima Rice a Andrew Lloyd Webera Jesus Christ Superstar na jaře 2016 se  souborem  opereta/muzikál Národního divadla moravskoslezského vstoupil úspěšně i na pole tohoto žánru. V centru jeho pozornosti se nalézají zejména díla 20. století, nová tvorba a česká opera. Řadu oper nastudoval ve světových, národních či novodobých premiérách. V Národním divadle v Praze debutoval v roce 1997 nastudováním světové premiéry opery Jana Klusáka Zpráva pro akademii v jednom večeru s českou premiérou opery Michaela Nymana Muž, který si splet svou ženu s kloboukem. Dále zde nastudoval mj. Smrt Klinghoffera Johna Adamse, Janáčkovy Výlety páně Broučkovy a Její pastorkyňu, Cileovu Adrianu Lecouvreur, Smetanovu Prodanou nevěstu, Tajemství a Dvě vdovy, Řecké pašije  Bohuslava Martinů, Antigonu Josefa Myslivečka, Pucciniho Děvče ze Západu a scénické provedení Verdiho Requiem. Je spoluautorem (spolu s hudebním  skladatelem Alešem Březinou)  a zároveň režisérem opery – procesu Zítra se bude... Ve Státní opeře Praha inscenoval světové premiéry oper Bubu z Montparnassu E. F. Buriana, Faidra  Emila Viklického a Circus Terra Trygve Madsena, českou premiéru Brittenovy opery Utahování šroubu a dále opery Es war einmal Alexandra Zemlinského, Polský žid Karla Weise, Don Quichotte Julese Masseneta a Tři Pintové Carla Marii von Weber a Gustava Mahlera. V Národním divadle Brno realizoval Juliettu Bohuslava Martinů a Pucciniho Madama Butterfly a Turandot a v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě Massenetova Werthera, operu Cardillac Paula Hindemitha, Dvořákovu Armidu, Život prostopášníka Igora Stravinského, Ohnivého anděla Sergeje Prokofjeva, Janáčkovu Káťu Kabanovou, Smetanovu Čertovu stěnu a Branibory v Čechách, Mirandolinu a Tři přání Bohuslava Martinů, dále ve světové premiéře úzdravné operum L2: brána života Jaroslava Duška, Ondřeje Smeykala a Mária Buzziho a v koprodukci s pražským Národním divadlem světovou premiéru opery Filoktétés Jana Klusáka. Pro bienále NODO a festival nové a experimentální hudby Ostravské dny připravil ve spolupráci se scénografem Davidem Bazikou scénické realizace světových či českých premiéra děl Františka Chaloupky, Salvatore Sciarrina, Rudolfa Komorouse, Petra Kotíka, Györge Ligetiho. Jiří Nekvasil působí jako režisér také v zahraničí (Bratislava, Buenos Aires - jihoamerická premiéra opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka), Catania, Dublin, Düsseldorf, Erfurt, Hamburk, Maribor, Nantes, Oslo, Portsmouth, Virginia (USA), Regensburg, Rheinsberg, Riga, Rostock, Tallin, Tampere, Trier). Vedle práce v divadle spolupracuje jako režisér od roku 1991 také s Českou televizí (přes 130 režií). Je autorem řady dokumentárních filmů, např. Alois Hába, Opera Josefa Berga, Operní mág Václav Kašlík, Gustav Mahler, natočil dva filmy věnované Bohuslavu Martinů (Návrat z exilu a Martinů a Amerika) a hudební film o Ervinu Schulhoffovi (Zuby mi cvakají v rytmu shimmy) a Gustavu Mahlerovi. V České televizi natočil originální televizní a filmová zpracování: Ivan Kurz: Večerní shromáždění, Josef Berg: Návrat Odysseův a Evropská turistika. K nejpozoruhodnějším patří filmové zpracování děl Bohuslava Martinů – mechanického baletu Podivuhodný let a oper Slzy nože a Hlas lesa. Filmy Podivuhodný let a Slzy nože byly oceněny na mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha 1999 Zlatým křišťálem a na Festivalu Screening Stage Arts v Bruselu v roce 1999 hlavní cenou Grand Prix a cenou za „nejoriginálnější způsob režie“. 

Foto: Petr Hrubeš


Aktualizace: říjen 2016


 

Více o umělci

Repertoár