MENU

František Hrubín

Narozen v Praze, zemřel v Českých Budějovicích. Na počátku první světové války
se přestěhoval s rodiči do matčina rodiště Lešan v Posázaví, kde prožil dětství
a mládí. Gymnázium vystudoval v Praze (1922-1932). Právnická, později filozofická studia nedokončil (1932-1934) a v letech 1935-1945 pracoval v Městské knihovně
v Praze. Od května 1945 byl krátký čas zaměstnán na ministerstvu informací, 1946-1963 se věnoval výhradně literární tvorbě. Poté byl redaktorem v nakladatelství Čs.spisovatel. Od roku 1950 pobýval v Chlumu u Třeboně, jehož okolí se vedle Posázaví stalo výrazným inspiračním zdrojem jeho tvorby. Od roku 1928 publikoval
v časopisech Čin, Lumír, Lidové noviny, Akord, Mateřídouška, Zlatý máj (vydávání obou časopisů podnítil), Literární noviny, Host do domu aj.
Od prvních sbírek hledal před úzkostmi a duchovním neklidem útočiště v přírodě (Zpíváno z dálky,1933; Krásná po chudobě,1935; Země po polednách,1937). Ohrožení během 2.světové války probudilo víru v jistoty domova, rodiny, tradice (Včelí plást,1940; Země sudička,1941; Poledne,1943) a ve vítězství nového světa
nad starým (Jobova noc,1945). Pocit úzkosti se vrátil v lyrickoepické skladbě Hirošima (1948) a později v básni Proměna (1957), vyslovujících obavu o budoucnost lidstva. Obnovený rozpor přemáhal návratem do přírody a do vzpomínek na mladistvé opojení životem (Můj zpěv,1956; Až do konce lásky,1961; Romance
pro křídlovku,1962). Sbírky z posledních let se vyznačují elegickým tónem (Svit hvězdy umřelé,1967; Lešanské jesličky,1970). Prozaická tvorba vrcholila v lyrizované povídce Zlatá reneta (1964). Významná je i jeho tvorba dramatická (Srpnová neděle,1958; Křišťálová noc,1961). Hrubínova tvorba pro děti zahrnuje verše, leporela, říkadla, veršované pohádky (Říkejte si se mnou,1943; Mánesův orloj,1953; Špalíček veršů a pohádek,1960 aj.). Vynikl též jako překladatel zejm.francouzské poezie (P.Verlaine).
Otec překladatelky z angličtiny a italštiny Jitky Minaříkové a televizního režiséra Víta Hrubína.
Pohřben na Vyšehradě.

Repertoár