MENU

opera 1. 10. 2014

Pád Arkuna bude renesancí Fibichovy operní tvorby

Po více než osmdesáti letech se na jeviště Národního divadla vrací poslední opera Zdeňka Fibicha na libreto jeho spolupracovnice a partnerky Anežky Schulzové Pád Arkuna.

Monumentálně tragické dílo uvedené poprvé v roce 1900, které odkazuje k střetu křesťanských Dánů a pohanských Slovanů ve 12. století, se odehrává na pobřeží Baltského moře a na dnešním severoněmeckém ostrově Rujana. Dílo složené z prologu Helga a tříaktové opery Dargun nově hudebně nastudoval americký dirigent a současný hudební ředitel Norské opery John Fiore. Režisérem inscenace, která má premiéry 9. a 10. října 2014, je jedna z nejvýraznějších osobností české operní režie Jiří Heřman. Národní divadlo uvede Pád Arkuna do konce letošního roku ještě dvakrát: 12. a 20. října. Nový operní titul je díky svému rozsahu a mimořádnosti nejvýraznějším příspěvkem naší první scény k Roku české hudby. Z tohoto důvodu pořídí Český rozhlas z první reprízy nahrávku a připraví ji k odvysílání ještě do konce roku.

„Fibichova orchestrace je úžasně bohatá a plná barev. Pád Arkuna bude velkou podívanou,“ říká dirigent John Fiore a pokračuje: „Sám jsem už dlouho a vášnivě zaujatý prací na přípravách nové inscenace a se stejným zaujetím a vášní budu také dirigovat. Tuhle partituru miluji a rád bych, aby si ji zamilovali všichni. Myslím, že diváci budou opravdu překvapeni tím, jak dobrá hudba to je, a budou se ptát, proč se tak dlouho nehrála. Bude to objev!“ Zatím poslední spoluprací Johna Fiora s Národním divadlem byla úspěšná inscenace Wagnerova Parsifala před třemi lety.

„Moje první setkání s Pádem Arkuna bylo ještě při studiu operní režie na HAMU, zabýval jsem se ale pouze první částí opery Helgou, která mě zasáhla jak hudbou, tak osudem titulní ženské postavy. A provedení předehry k Dargunovi na koncertě českého operního repertoáru pod taktovkou Tomáše Netopila před sedmi lety bylo dalším silným okamžikem. Pád Arkuna mě dovedl k úplnému přehodnocení Fibichova operního díla, stojí za to se jím více zabývat. Je to skrytý poklad české opery,“ říká režisér Jiří Heřman. Mezi jeho poslední pražské scénické realizace patří Schubertova Zimní cesta, Brittenova Gloriana či právě Wagnerův Parsifal. Opery Rusalka a Jakobín v režii Jiřího Heřmana jsou součástí aktuálního repertoáru Národního divadla.

V nové inscenaci Fibichova Pádu Arkuna se představí přední sólisté a hosté opery Národního divadla, mj. Eva Urbanová, Szilvia Rálik, Dana Burešová, Maria Kobielska, Alžběta Poláčková, Pavla Vykopalová, Martin Bárta, Roman Janál, Ondrej Mráz, David Szendiuch a další. S Jiřím Heřmanem i tentokrát v realizačním týmu spolupracovali scénograf Pavel Svoboda, kostýmní výtvarnice Alexandra Grusková a světelný designér Daniel Tesař. Sbor Národního divadla hudebně připravil Pavel Vaněk, Český národní sbor pak Miriam Němcová.

„Pád Arkuna bude vrcholem Roku české hudby v Národním divadle. Věřím, že se naplní slova Johna Fiora a vedle Smetany a Dvořáka si dnešní divák a posluchač zamiluje i operní dílo Zdeňka Fibicha. Jiřímu Heřmanovi přejeme na jeho nové misi v Brně alespoň takový úspěch, jaký zaznamenala jeho práce pro Národní divadlo. O jeho magický a přemýšlivý přístup k inscenování opery nechceme v Praze přijít. Nad dalším titulem, který bude možná překvapivý, se s Jiřím Heřmanem potkáme už v příští sezoně,“ říká ředitelka Opery Národního divadla a Státní opery Silvia Hroncová.

Poslední Fibichovo operní dílo mělo v Národním divadle premiéru až po jeho smrti, a to 9. listopadu 1900. Podnět ke zkomponování opery přinesl dva roky předtím tehdejší ředitel Národního divadla František Adolf Šubert, který se kulturou pohanského slovanského kmene Ránů žijícího na ostrově Rujána zabýval z historického a lingvistického hlediska. Fibicha pojí k první české scéně, tehdy teprve Prozatímnímu divadlu, rovněž jeho angažmá jako druhého kapelníka v letech 1876-77, kdy dirigoval převážně operetní repertoár a hudby k činohrám. V listopadu 1881 se konala premiéra opery Blaník v Novém českém divadle (pobočné scéně Prozatímního divadla). V březnu 1884 uvedlo Národní divadlo premiéru jeho opery Nevěsta messinská, později v 90. letech také jeho další opery Bouře, Hedy a Šárka. K nesporným Fibichovým profesním úspěchům patřilo uvedení jeho scénického melodramu Námluvy Pelopovy ve Vlámském národním divadle v Antverpách a hostování Národního divadla se stejným titulem na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni v roce 1892. Rok před smrtí nastoupil Zdeněk Fibich na nově vytvořené místo dramaturga opery Národního divadla. V říjnu 1900 se ještě zúčastnil zkoušek Pádu Arkuna. Samotná premiéra již proběhla po skladatelově smrti. Je pohřben na Vyšehradě.

Stáhnout zprávu
207 KB, PDF


Další tiskové zprávy