Prof. Mgr. A. Eva Blahová
profesorka zpěvu, prezidentka Mezinárodní pěvecké soutěže Mikuláše Schneidera-Trnavského
Jako pěvkyně i pedagožka procestovala Evropu, Ameriku i Asii. Její studenti – mezi něž patří i mezzosopranistka Magdaléna Kožená - získali více než padesát cen na mezinárodních pěveckých soutěžích.
Je členkou porot mezinárodních pěveckých soutěží a prezidentkou Mezinárodní pěvecké soutěže Mikuláše Schneidera Trnavského v Trnavě. Působí v umělecké radě Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, Středoevropského festivalu interpretačního umění v Žilině a pracuje v Nadaci Antonína Dvořáka a v Nadaci Help. Toho času je coach (hlasový pedagog) v Norské opeře v Oslu.
Prof. PhDr. Václav Cejpek
Prorektor Janáčkovy akademie múzických umění pro studentskou, pedagogickou a uměleckou činnost
Absolvoval divadelní vědu a germanistiku na Filozofické fakultě MU (1972–1977). V letech 1979–1987 pracoval jako dramaturg Československé televize v Ostravě a Brně (mj. pořady Divadélko pod věží, Manéž Bolka Polívky).
1987–2003 působil jako dramaturg Mahenovy činohry Národního divadla v Brně. Překládá dramatické texty z němčiny (Bernhard: Velikáni, Lessing: Emilia Galotti, Handke: Hodina, kdy jsme o sobě navzájem nevěděli, Mitterer: V jámě lvové, Eco – Frankl: Jméno růže aj.), je autorem divadelních dramatizací, dramatických textů (např. Betlém, Městské divadlo Brno 2009 – společně se Z. Srbou a J. Šotkovským) a mnoha textových úprav.
Je autorem publikací a studií z oblasti historie divadla (Současná německá dramatika, Brno 1986; Beziehungen und Zusammenhänge – Deutsches Theater in Brünn in den Jahren 1918–1933, in Maske und Kothurn, Wien 2002 aj.) i současné divadelní problematiky (Černý anděl, Pokus o interpretaci dramatické tvorby Thomase Bernharda, Brno 1994; Künstler als Versager, Brno 2004; Co zbylo z Ibsena?, Praha 2006 aj.). Účastní se mezinárodních aktivit, a to především v německojazyčné oblasti (např. člen poroty na prestižním festivale všech německojazyčných divadelních škol Schauspieltreffen v Curychu r. 2009; účast na mezinárodních konferencích v Salcburku, Paříži, Helsinkách, Berlíně aj.).
Na Divadelní fakultě JAMU působí od roku 199O; od roku 1994 vede ateliér divadelní dramaturgie a režie, kromě toho přednáší dějiny světového divadla. V letech 1990–1993 byl postupně předsedou Akademické rady JAMU, pak Akademického senátu JAMU a současně Akademického senátu Divadelní fakulty. Od r. 1993 pracoval jako proděkan Divadelní fakulty, v letech 1996–2002 byl děkanem Divadelní fakulty JAMU a v období 2003–2010 rektorem JAMU. V České konferenci rektorů zastával post místopředsedy pro oblast vzdělávání. V současné době vykonává na JAMU funkci prorektora pro studentskou, pedagogickou a uměleckou činnost.
Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.
lékařská fakulta – Univerzita Karlova, Klinika dětské hematologie a onkologie – FN Motol
Profesor Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol, přednosta Kliniky dětské onkologie (1983-2004), děkan 2. lékařské fakulty UK (1990-1997 a 2000-2006).
Prorektor Univerzity Karlovy (1997-2000). Založil, vybudoval a institucionalizoval v Československu nový obor dětské onkologie. Je autorem 7 monografií, 3 učebnic, 2 skript, 301 odborných publikací, 681 odborných přednášek, slavnostních publikací Étos Hippokrates (1993) a Spondeo ac Polliceor (2003), pohádkové knihy pro děti Vodníček Buližníček (1997, 2005), biografie Zůstal jsem klukem (2005). Jeho proslovy jsou shrnuty do knižní edice Krásná setkání I – Vernisáže (2005), II – Karolinské koncerty s Kociánovým kvartetem (2005) III – Se studenty, IV. – Nejen s uměním a vědou. Je členem našich i světových odborných společností, zakládajícím členem Učené společnosti ČR (1994). jejím předsedou (1998-2002) a místopředsedou (2002-2004), předsedou Nadace Národní galerie v Praze (1995-dosud), členem Rady Národního divadla (od roku 1997), Správní rady Akademie výtvarných umění (1999-2003), Nadace Hollar (2001-dosud), České lékařské akademie (2004-dosud). Za vykonané dílo obdržel celou řadu ocenění, v roce 1996 prezidentem republiky uděleného státního vyznamenání Medaile za zásluhy.
István Lékó
šéfredaktor zpravodajského webu Česká pozice.
Po absolvování gymnázia studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 1990 byl reportérem týdeníku Respekt a od roku 1992 Lidových novin, od roku 1995 byl vedoucím ekonomické rubriky časopisu Týden a od roku 1998 je šéfredaktorem týdeníku Euro. Za svou práci byl v roce 1996 oceněn 1. místem v Citibank Award for Excellence in Journalism.
Ivan Liška
ředitel Bavorského státního baletu, Mnichov
Po studiích na Taneční konzervatoři v Praze (1964-1969) tančil krátce v Národním divadle. Nato emigroval do Německa a působil v baletu Deutschen Oper am Rhein Düsseldorf pod vedením Ericha Waltera (1969-1974), a pak až do roku 1977 byl členem baletu Bayerischen Staatsoper v Mnichově.
Jeho interpretační kariéra kulminovala v letech 1977-1997, kdy byl sólistou Hamburg Ballett Johna Neumeiera. Vytvořil zde řadu hlavních rolí, např. Lysandra v Ein Sommernachtstraum (1977), titulní postavu v Peer Gynt (1989), titulní roli v Odysseus (1995) a mnoho dalších. Tančil i v dílech dalších významných choreografů: Johna Cranka, José Limona, Leonida Jakobsona, George Balanchina, Jiřího Kyliána, Antony Tudora, Jerome Robbinse, Hanse van Manena nebo Maurice Béjarta. Spolu s Marcií Haydée interpretoval filmovou verzi Dámy s kaméliemi; byl partnerem Natalie Makarovové v Oněginovi (Paříž a Londýn 1987, New York 1988). S Gerhardem Bohnerem spolupracoval na znovuvytvoření Triadického baletu Oskara Schlemmera (1977). V roce 1997 vytvořil balet Spor na hudbu Alfreda Schnittkeho pro Národní divadlo v Brně. V září 1998 nastoupil do funkce ředitele Bayerische Staatsballett v Mnichově. Zde se v roce 2003 poprvé objevil jako choreograf klasického baletního titulu Šípková Růženka podle Mariuse Petipy; v roce 2007 rekonstruoval další celovečerní balet téhož choreografa – Korzár (Le Corsaire).
PhDr. Michal Lukeš
generální ředitel Národního muzea
Absolvent oborů historie a slovakistika a postgraduálního studia – obor moderní české dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Vzdělání si dále prohluboval účastí na zahraničních pracovních stážích a pobytech (mj.: doktorandský kurz EU na téma Násilí a společnost, Itálie, Univerzita Bari; stipendium bavorské vlády – řízení muzeí, SRN, Mnichov; Salzburský seminář, Muzejní marketing a fundraising, Rakousko, Salzburk; stipendium vlády USA, Role muzeí v americké společnosti, USA). V letech 1993–1997 byl zaměstnán jako dokumentátor Oddělení novodobých českých dějin v Národním muzeu (mimo rok 1994, kdy byl výzkumným a vývojovým pracovníkem Vojenského historického ústavu), dále působil jako náměstek ředitele Divadla Bez zábradlí (1998–2001) a v roce 2002 se stal generálním ředitelem Národního muzea, kde působí dosud. Bohatá je i jeho pedagogická činnost: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy – Ústav slavistických a východoevropských studií, Pedagogická fakulta Technické Univerzity v Liberci, spolupráce s Podnikohospodářskou fakultou Vysoké školy ekonomické – obor Arts Marketing a spolupráce s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy při akreditaci oboru „Dějiny evropské kultury“. Je členem odborných a poradních orgánů (výběr): Kuratórium Slovenského národného múzea, Komise Rady hl. m. Prahy pro památkovou péči, Poradní orgán generálního ředitele Národní knihovny, Redakční rada Historie a vojenství, Statutární místopředseda Asociace muzeí a galerií ČR, Poradní sbor generálního komisaře české účasti EXPO 2005, Čestný výbor festivalu Struny podzimu, Řídící výbor výstavy Albrecht z Valdštejna a jeho doba.
Vystudoval obor taneční pedagogika na JAMU v Brně a věnoval se také, pedagogické a choreografické činnosti.
Jako pedagog působil ve funkci vedoucího pohybové výchovy na VOŠ při Zlínském divadle a zároveň i u Olympijské gymnastické federace ve Zlíně. Jako choreograf spolupracoval také s Městským divadlem ve Zlíně.
Vedle uměleckých aktivit působil v letech 1996 – 2001 jako obchodní ředitel společnosti Nutrabona, s.r.o.. Od roku 2000 doposud aktivně provozoval uměleckou agenturu, realizoval řadu uměleckých projektů, produkoval natáčení pro rozhlas, televizi a vydavatelství. V roce 2006 spoluzaložil Slováckou základní uměleckou školu, s.r.o. v Uherském Hradišti, kde zároveň vykonával funkci ředitele.
Je ženatý a má jednu dceru a dva syny.
PhDr. Ivan Žáček
muzikolog, nezávislý publicista
Absolvent studia hudební vědy na FFUK v Praze (doktorát z muzikologie). Překladatel, literární dabingový úpravce a režisér (pro Filmové studio Barrandov, později pro ČT), autor českých dialogů či překladů k více než jedné stovce zahraničních filmů.
Za film Nejlepší léta našeho života nominace na cenu za nejlepší dabing roku 1998. Přednášel o filmovém překladu na FAMU a o teorii českého překladu na katedře translatologie FFUK. Vědecký pracovník Národního filmového archívu, výzkum vztahu hudby a filmu, mnohaletá editorská a překladatelská práce pro filmologický časopis Iluminace (studie o hudbě ve Felliniho filmech a dlouhá řada odborných překladů anglických a německých filmologických, muzikologických, ale i literárněvědných a sémioticky orientovaných textů).
Hudební a operní kritik, pravidelný recenzent teatrologického časopisu Svět a divadlo, řada muzikologických či filmologických studií pro Iluminaci, recenze operního, koncertního či divadelního života na stránkách odborného či denního tisku (Hudební rozhledy, Harmonie, Divadelní noviny, Kritická příloha Revolver Revue, Český rozhlas, Lidové noviny, Mladá fronta dnes, Týden atd.).
Překladatel či editor bezpočtu článků, odborných knih (poslední publikace: Harold C. Schonberg, Životy velkých skladatelů vyšla v roce 2007 v nakladatelství BBart), programových textů festivalu Pražské jaro, překlady do angličtiny a němčiny. Sleevenotes a recenze CD titulů atd. Řada vlastních textů přeložena do angličtiny a němčiny. Členem redakční rady odborných časopisů Iluminace, Theatre. Hudební poradce a dramaturg u řady inscenací pražských divadel (ND, Divadlo v Dlouhé, Divadlo Na zábradlí atd.). Dramaturgem Státní opery Praha. Členem řady divadelních a operních porot (Cena A. Radoka, festival Opera Jednoty hudebního divadla, Divadelní noviny).
JUDr. Karel Muzikář, LL.M. (C.J.)
Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 1986 získal akademický titul JUDr. Jako stipendista Fulbrightovy nadace studoval také ve Spojených státech amerických na New York University School of Law, kde v roce 1991 získal titul LL.M. (C.J.) – magistr srovnávacího práva.
Je vedoucím partnerem pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře WEIL, GOTSHAL & MANGES, kde působí od jejího vstupu na český trh v roce 1993.
Dlouhodobě se specializuje zejména na obchodní právo, na regulaci telekomunikací, na právo ochrany hospodářské soutěže včetně problematiky fúzí a akvizic, restriktivních praktik i veřejné podpory a na otázky financování projektů. Vedl týmy právníků na nejvýznamnějších privatizačních a akvizičních projektech v České republice, včetně privatizací společností Komerční banka, Česká spořitelna, Transgas, Vítkovice a ČKD a na projektu koupě 49 % podílu Eurotelu společností Český Telecom, a.s. Z oblasti hospodářské soutěže je pak možno dále zmínit například zastupování společností OSINEK, a.s. a VÍTKOVICE STEEL a.s. v komplexním sporu ohledně stanovení nepřiměřené ceny tekutého surového železa dominantním dodavatelem.
Mezinárodními publikacemi Chambers Global Leading Lawyers a Legal500 je pravidelně hodnocen jako jeden z nejlepších právníků v oblasti obchodního práva, zejména se specializací na regulaci telekomunikací a oblast fúzí a akvizic. Od roku 1993 do roku 2002 působil jako externí poradce legislativního odboru při Kanceláři prezidenta republiky a od roku 2003 je členem Konzultativního orgánu právníků prezidenta Václava Klause. Od roku 2000 je místopředsedou Rozhodčího soudu Burzy cenných papírů Praha.
Doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA
poslankyně PČR, děkanka FP VUT v Brně
Mgr. Milan Němeček, Ph.D.
ředitel Odboru umění, literatury a knihoven Ministerstva kultury ČR
Mgr. Milan Kupka
ředitel Úřadu Ministerstva kultury ČR
Statut Rady Národního divadla
Rada Národního divadla (dále jen RND) je poradním orgánem ředitele Národního divadla (dále jen ND).
- RND má 11-13 členů, které jmenuje a odvolává ředitel ND. Funkční období členů RND je 5 let.
- Členy RND jsou zástupci zřizovatele, odborné a kulturní veřejnosti (s přihlédnutím k divadelním žánrům provozovaným na scénách ND) a představitelé podnikatelské sféry.
- Členství v RND je dobrovolné, vzniká vyjádřením souhlasu osloveného s členstvím a zaniká oznámením člena o vystoupení, nebo rozhodnutím ředitele ND o vyloučení člena z důvodu dlouhodobé nečinnosti.
- Členstvím v RND nevzniká žádný právní vztah k ND.
- Členství v RND není v rozporu s eventuální spoluprácí s ND.
- RND se schází minimálně dvakrát ročně. Jednání RND svolává předseda, kterého ze svého středu volí členové RND na prvním zasedání. Mimořádné zasedání RND lze svolat na žádost nejméně tří členů RND nebo předsedy RND nebo ředitele ND.
Rada Národního divadla
- se vyjadřuje k poslání a předmětu činnosti ND,
- se vyjadřuje ke jmenování a odvolání uměleckých šéfů, popř. může předložit řediteli ND zdůvodněné návrhy na jmenování či odvolání uměleckých šéfů jednotlivých souborů,
- se vyjadřuje k aktuálním uměleckým a ekonomickým otázkám provozu ND,
- se vyjadřuje ke konkrétnímu dramaturgickému plánu předloženému ředitelem ND a uměleckými šéfy a k uměleckým výsledkům jednotlivých uměleckých souborů ND za jednu sezónu,
- posuzuje ředitelem ND předložené návrhy rozpočtu a předloženou Výroční zprávu,
- posuzuje zásadní organizační změny ve struktuře ND,
- je oprávněna požadovat od ředitele ND předložení podkladů k plnění úkolů daných Statutem RND,
- zveřejňuje závěry svých jednání a vydává případná doporučení řediteli ND nebo jeho zřizovateli.
- Jednací řád RND vydává ředitel ND po projednání na prvním zasedání RND.
Praze dne 2. ledna 2008
Ondřej Černý
ředitel Národního divadla