MENU

Laterna magika

RepertoárProgram a vstupenky
  • Laterna magika Nová scéna

    Kouzelný cirkus

    Nejúspěšnější inscenace Laterny magiky všech dob. Hrajeme na Nové scéně.

    Nejbližší představení

1. 10. 2014

"Lepší projektory mají u nás jen planetária v Brně a ve Stromovce."

V časopise Národního divadla vychází právě kratší verze rozhovoru s vedoucím jevištního provozu Nové scény ND Petrem Voříškem. Pojďte se podívat do útrob zmodernizované Laterny magiky. Laterna magika nejsou jen tanečníci a herci. Aby se na jevišti mohlo kouzlit pro diváky, musí se do představení zapojit technologie a jejich ovládání je také uměním. A každá doba a každá technologie má své výhody a nevýhody. Až si příště budete vychutnávat představení, vzpomeňte si také, co všechno se musí odehrávat v zákulisí, aby Laterna mohla předvádět svoje kouzla.

Laterna magika přišla jako první se spojením jevištní akce a filmu. Všichni ale tušíme, že s klasickou filmovou technologií se dnes už v divadle nepracuje. Je digitální éra jednodušší? Co se na práci na multimediálním představení změnilo?

Klasický film i digitální technologie mají své výhody a nevýhody. Jak se pracovalo dřív? V Laterně magice se představení promítala přes tři samostatné filmové projektory. Byly pohyblivé, takže s nimi bylo možné manipulovat, směrovat je, vyřezávat obraz a podobně. To nebylo ani v kinech, kde byl obraz fixní, principem Laterny naopak byla stálá práce s obrazem. Každý projektor obsluhoval jeden technik, který přiostřoval, měnil objektivy a dělal další ruční korekce.

 

Byl přechod na novou technologii snadný?

Dlouho jsme hledali způsob, jak nahradit klasickou kinofilmovou promítačku, protože je velmi účinná, má velký výkon a vytváří kvalitní obraz. Pokud se dnes pustí videozáznam na tak velký obraz a z velké vzdálenosti, je vidět každý kaz a nedostatek. Dokonce i v rozlišení full HD můžete vidět pixely, jako kdyby se obraz rozpadal na kostičky. Může dojít ke zkreslení nebo přerušení plynulosti pohybu, což by klasická promítačka neudělala (v ní se ovšem mohl přetrhnout film).

Z toho důvodu se všechny dnešní filmy nahrávají v nejvyšší kvalitě Super Full HD, s tím se pracuje ve střižnách, existují speciální promítačky a zpracování takového materiálu i projekce pak stojí v řádech milionů. To by pro nás bylo samozřejmě nedostupné, takže jsme udělali kompromis. Máme jedny z nejprofesionálnějších promítaček, který jsou pro nás dostupné, přístroje Barco o výkonu 14 000 ANSI lumen (to je jednotka světelného toku: standard v divadle je 6 až 10 000, v domácnostech stačí 2 až 3 000, protože jde o krátkou vzdálenost). I tak jsou to drahá zařízení, mají poměrně vysoký náklad na provoz. Tyhle Barca HDX W14/14.000ANSI jsou v rozlišení Full HD v používání v divadlech nebo eventových akcích skutečně neobvykle kvalitní a výkonné. My je máme v plném vybavení všemi typy objektivů, což je ještě vzácnější, standardně se používají jen jednoúčelově. Lepší projektory má u nás už jen planetária v Brně a ve Stromovce.

ČTĚTE CELÝ ROZHOVOR ZDE

Jak je to s personálem, kolik lidí musí „obsloužit“ představení?

V zásadě stačí dva. Dříve tři technici pracovali u promítaček a jeden tzv. „odbavoval“ představení. Teď je proces řízen v několika počítačích, jeden například odbavuje tři nezávislé obrazy, druhý počítač vytváří různá zatmívání a deformace obrazu a současně dává pokyny projektorům, jestli mají jít na plný výkon nebo se zaclonit. Počítače spolu komunikují a obraz je odesílán do 3 moderních projektorů. Používáme většinou jen dva počítače, ale může se stát, že „zamrznou“ nebo udělají chybu, takže paralelně běží další dva počítače jako záloha. Představení připravují tedy technici dva, jeden seřizuje projekce, druhý kontroluje zdroje, máme i záložní projektor. Obsluha dokáže při jakýmkoli problému přepnout na zdroj dat, který běží nezávisle a synchronně, takže divák nepozná, že se v kabině odehrává horor J. Komplikovanější je práce se zvukem.

 

Nejde současně s obrazem?

Zvuková stopa je v Laterně externí, takže se synchronizuje se zvukovým zařízením dodatečně přes timecode. Standardně je 5 kanálů na jevišti, 2 efektové, jeden do veřejných prostor a jeden pro inspicienta. Každá inscenace má ale jiný počet stop, například Legendy magické Prahy 9, Human Locomotion dokonce 14.

 

V Laterně se repertoár nikdy příliš rychle neměnil, takže jen posledních několik inscenací je natočených na nejmodernějších materiálech. Jak je to s kvalitou záznamů?

Starší inscenace se samozřejmě netočily digitálně a v plném rozlišení, takže se většinou pracuje s horší kvalitou projekce, která má opravdu hodně daleko k tomu, co dnes vidíme v digitálním kině. Digitalizovaný je ale dnes už všechen materiál. Největší práce byla s převodem filmu ke Kouzelnému cirkusu, ten se musel skenovat obrázek po obrázku a ještě bylo nutné další vytvořit a doplnit, protože dnešní video má větší frekvenci snímků. Po technické stránce s ním byla a je řada problémů, protože původní formát není dostatečně kvalitní pro dnešní výstup. Tehdy se také natáčelo na tři kamery, které byly nezávislé, z jejich záběrů se výsledný obraz skládal, a protože s projekcí se pohybovalo při představení ručně, bylo jednoduché dorovnat detaily. To dnes bohužel nejde, takže byla velká práce sesadit všechny tři filmy dohromady, tak aby seděly, i když bude promítání zafixované. Naši technici pracovali na zmodernizování projekce dva roky a dodnes to z technického pohledu není dokonalé. Divák ale vidí lepší kvalitu, projekce má například sytější barvu než původní film.

 

Modernizace probíhá stále?

To je vlastně nekonečný proces. Od září používáme na počítačích nový software. Sofistikovaná moderní kina mohou mít softwarové vybavení, které si dovolit nemůžeme, ale myslím, že jsme ve svých mezích na velmi dobré úrovni. V zahraničí se pro multimédia používají tzv. media servery, které ale také pro nás nejsou to pravé, protože tady potřebujeme tři projekce v HD a zvuk v sedmi stopách, jsme skoro jako kino. Používali jsme levnější domácí software, ale teď jsme si mohli dovolit další modernizaci, systém Watch Out, který pracuje mnohem spolehlivěji.

 

Co se děje s vyřazenou technikou? Zůstávají tu i promítačky na kinofilm?

Máme ještě jednu starou záložní sadu, kterou divadlo vlastnilo kvůli zájezdům. Dnes už Laterna magika tolik necestuje, ale v době, kdy se hrálo doma i v zahraničí, muselo být vybavení stejné i na zájezd. Starou techniku jsme nabídli Národnímu filmovému archivu, který projevil zájem o jeden kus od každé technologie, zbytek je možné vyřadit, darovat za zbytkovou cenu nebo prodat někomu, kdo o to má zájem. Ale naše promítačky nemají zařízení pro odbavení zvukové stopy, protože pro účely Laterny ta část zařízení spíš překážela. Proto by bylo dost těžké techniku znovu upotřebit, i kdyby se nějaký nadšenec našel.

 

A původní filmový materiál? Je ještě použitelný?

Většina starých filmových pásů je ještě u nás a čeká, až je kompletně přebere Národní filmový archiv. Část se zdigitalizuje a zbytek zlikviduje, protože nemá hodnotu, je to především spousta nekvalitních kopií a verzí představení, nepoužívané sestřihy, pracovní materiály, většina opotřebovaná. V našem divadelním archivu filmů je z Laterny magiky asi 140 cívek, ale hodnotu má tak šestina. Všechen materiál jsme s kolegy třídili, ale je potřeba vybrat jen několik kousků. K rekonstrukcím staršího materiálu dochází jen málokdy, výjimkou je třeba scénka Krkolomná jízda v představení Cocktail 012, ale když vezmu v úvahu, jak dlouho trvalo dát dohromady Kouzelný cirkus, nemyslím, že by tomu někdo v budoucnu věnoval tolik času, snad kromě divadelních a filmových vědců.


15. 9. 2014

Zemřel skladatel Oldřich Korte, autor hudby Kouzelného cirkusu

Ve středu 10. září zemřel v Praze ve věku osmaosmdesáti let hudební skladatel a klavírista Oldřich František Korte, bývalý člen Laterny magiky a autor hudby k legendární inscenaci Kouzelný cirkus.

Oldřich Korte (26. dubna 1926 Šaľa – 10. září 2014 Praha) studoval na Státní konzervatoři v Praze. V roce 1958 stál u zrodu Laterny magiky jako interpret, klavírní sólista (v prvních programech např. ve scénce Hudební žert alternoval s Jiřím Šlitrem a Rudolfem Roklem). V šedesátých letech se souborem absolvoval přes tři tisíce vystoupení na čtyřech kontinentech. V sedmdesátých a osmdesátých letech byl dramaturgem této scény. V roce 1977 zkomponoval hudbu a vytvořil aranžmá k nejslavnější inscenaci Laterny magiky Kouzelný cirkus. Kouzelný cirkus je jako hudební materiál uváděn v podobě čtrnáctiminutové svity pro velký symfonický a dechový orchestr.

O. Korte komponoval také pro další divadelní scény – Národní divadlo v Praze, Münchner Kammerspiele a Folkteatern Göteborg. Jeho dílo není rozsáhlé, ale kritikou bylo vždy oceňované. V letech 1972–1974 byl uměleckým vedoucím souboru Chorea Bohemica. Působil též jako odborná hudební kritik v denním tisku, psal eseje, rozhlasové pořady, scénáře. Vydal knihu Chodící legendy, o velkých postavách 20. století. Moderoval též svůj vlastní televizní pořad s názvem Pouť za vnitřním poselstvím. Působil v jakožto odborný poradce v mnoha kulturních institucích.

Pamácte O. F. Korteho bude věnováno představení Kouzelný cirkus dne 19. září.

Foto: Česká televize 

Více o představení


4. 9. 2014

Gratulace Janu Švankmajerovi

Dnes slaví 80. narozeniny jeden z významných spolupracovníků Laterny magiky, režisér, animátor a výtvarník Jan Švankmajer. Je známý především tvorbou animovaných krátkých filmů, ve kterých kombinuje prvky loutkářství, animace a hraného filmu.

S Laternou magikou spolupracoval čtyřikrát. Podílel se na tvorbě programu inscenací Variace (1963) a Variace 66 (1966), v roce 1975 se vrátil jako spoluautor scénáře a výtvarník, kdy spolu se svou ženou Evou Švankmajerovou vytvořili výpravu k inscenaci Ztracená pohádka. Je spoluautorem scénáře a jedním z režisérů legendární inscenace Kouzelný cirkus, kterou má Laterna magika na programu nepřetržitě od roku 1977.

Jan Švankmajer vystudoval na pražské VŠUP a loutkové katedře AMU. Filmovou tvorbou se začal zabývat v 60. letech v době české nové vlny, zaměřil se na tvorbu krátkých filmů. Mezinárodní pozornost získal v roce 1983 přehlídkou svých filmů z 60. let na mezinárodním filmovém festivalu FIFA. V roce 1988 natočil svůj první dlouhometrážní film Něco z Alenky, který získal světový úspěch pod názvem Alice. K nejznámějším krátkým filmům patří Možnosti dialogů, Konec stalinismu v Čechách nebo Jídlo. Velkého úspěchu dosáhl s dlouhometrážní komedií Otesánek z roku 2000, za něhož získal Českého lva za nejlepší film a za nejlepší výtvarný počin (společně se svou ženou Evou Švankmajerovou).

Jako výtvarník a animátor se podílel také na filmech dalších tvůrců a tvoří i výtvarná díla mimo film. Vytvořil animace a rekvizity k oblíbeným filmům Adéla ještě nevečeřela, Tajemný hrad v Karpatech a seriálu Návštěvníci. Často spolupracoval se svou ženou Evou Švankmajerovou. Švankamjerův umělecký styl je těžko zařaditelný, většinou je řazen k surrealismu, v němž byl ovlivněn již v 60. letech Vratislavem Effenbergrem. Jeho dílo ovlivnilo jak domácí umělce, tak i několik zahraničních, jako je Tim Burton, Terry Gilliam, bratři Quayovi, nebo Shane Acker.


(Na společném snímku s Jurajem Jakubiskem)

Více o představení


3. 9. 2014

Telegrafické zprávy

Novinek se nám v Laterně sešlo poslední dobou trošku víc:

* V Legendách magické Prahy máme od srpna novou alternaci na hlavní postavu Kráčivce - chopil se jí Libor Kettner.

* Všichni naši členové a spolupracovníci budou mít co nevidět nové portréty na webových stránkách. Ne že by ty současné byly špatné, ale zaslouží si ukázat se zas v oněco lepším světle. Sledujet sekci Soubor!

* Rozšířili jsme působnost na další sociální sítě. Kde všude nás teď můžete najít a sledovat? Klikejte a zkoumejte: Twitter, Instagram, Pinterest, a stálice Facebook, YouTube. Chybíme vám někde? 


3. 9. 2014

Začala nová sezona

Pro Laternu magiku vlastně začala sezona už po polovině srpna, ale nemohli jsme si nechat ujít účast na zahájení. Konalo se 1. září na piazzetě ND formou módní přehlídky všech souborů, jak jinak než v kostýmech nejlepších inscenací.

Naši fotogalerii najdete na facebooku.


29. 8. 2014

Startujeme sezonu

Pro Laternu magiku začala sezona už v polovině srpna, ale pořádný rozjezd si užijeme se všemi soubory 1. září na piazzetě ND. Přidejte se také - uvidíte (nejen) naše tanečníky na netradiční módní přehlídce a bude to stát za to. Začínáme v 15.00!