MENU

Filip Barankiewicz

Nezávislý baletní mistr a pedagog, umělecký šéf Baletu ND

Filip Barankiewicz se narodil ve Varšavě. V roce 1986 byl přijat na Státní baletní školu v polské metropoli a začal vystupovat v různých baletních představeních ve Varšavě a Lodži. Ještě během studií pro něho Emil Wesolowski vytvořil roli ve své choreografii The Way. V roce 1991 Barankiewicz získal Cenu Václava Nižinského. Po absolutoriu v roce 1995 zvítězil v polské Národní baletní soutěži a stal se finalistou soutěže mladých tanečníků Velké ceny Eurovize v Lausanne. Ve studiu pokračoval jako stipendista Nurejevovy nadace pod vedením Mariky Besobrasové na Académie de Danse Classique v Monte Carlo, kterou absolvoval v roce 1996.


Ve stejném roce se stal členem Stuttgartského baletu, kde byl v září 2000 jmenován demisólistou, v září 2001 sólistou a o rok později postoupil na pozici prvního sólisty. Se souborem Stuttgartského baletu absolvoval turné po celém světě. Od roku 2003 byl také stálým hostem Baletu Národního divadla v Praze, kde ztvárnil Siegfrieda vLabutím jezeře, Petrucchia ve Zkrocení zlé ženy a titulní roli v Oněginovi (obě choreografie Johna Cranka) po boku Terezy Podařilové, Barbory Kohoutkové, Ivanny Illyenko, Sue Jin Kang, Marie Eichwald a Alicie Amatriain.


Dále vystoupil v několika gala představeních v Praze, Poznani a Krakově, v Bodrumu, Salcburku, Karlsruhe a Pforzheimu. Roli Petrucchia tančil i se souborem baletu Theatro Municipal do Rio de Janeiro, s Norským národním baletem, s Lipským baletem, s baletem drážďanské Semperovy opery, kde se v roce 2008 objevil po boku Leslie Heylmann na jejím představení na rozloučenou, a také se souborem West Australian Ballet v Perthu. V roce 2008 také provedl s Leslie Heylman Pas de deux z Crankova baletu Zkrocení zlé ženy v rámci gala na počest odcházejícího ředitele Birminghamského královského baletu Desmonda Kellyho. V roce 2004 zazářil v hlavní mužské roli v choreografii Romeo a Julie (John Cranko). V roce 2006 hostoval jako Albrecht v Giselle na scéně Companhia Nacional de Bailado v Lisabonu.


Romea také ztvárnil v roce 2009 ve Vídeňské státní opeře, kde byla jeho partnerkou Polina Semjonová v roli Julie. V letech 2003, 2006 a 2009 byl Filip Barankiewicz pozván na Světový baletní festival v Tokiu, kde měl možnost tančit se světoznámými balerínami Alessandrou Ferri, Alinou Cojocaru a Mariou Eichwald, s níž pak v roce 2010 vystoupil jako host Polského národního baletu ve Varšavě v CrankověOněginovi. Začátkem roku 2013 si ho umělecký šéf souboru Ballet de l'Opéra national du Rhin Ivan Cavallari vybral do role Basila pro světovou premiéru baletu choreografa Rui Lopese Graçi Don Quichotte ou l’illusion perdue ve Štrasburku. V listopadu 2013 tančil spolu s Alexandrem Zajcevem Pas de deux v My Way (Stephan Thoss) na gala představení v rámci festivalu „Tři století světového baletu“, který se konal v Kremlu u příležitosti 240. výročí založení moskevské Baletní Akademie Velkého divadla. 29. března 2014 vystoupil se slavnou japonskou balerínou Miyako Yoshido na gala NHK v Tokiu a ve stejném roce v dubnu se objevil v rámci slavnostního programu v Paříži, během kterého tanečník Roberto Bolle převzal medaili UNESCO.


Do své rodné Varšavy se opět vrátil jako host Polského národního baletu, na jehož scéně 8. června 2014 jako partner vynikající Aleksandry Ljašenko v roli Kitri ztvárnil Basila v inscenaci baletuDon Quijote.>


V roce 2003 Filip Barankiewicz úspěšně završil své pedagogické vzdělání. Kromě tance se také jako host věnuje výuce v Polském národním baletu ve Varšavě a v Baletu Národního divadla v Praze. Během svého působení ve Stuttgartu se v roce 2014 jako instruktor a korepetitor podílel na přípravě inscenací Zkrocení zlé ženy (John Cranko), Oněgin(John Cranko) a Giselle (prod. Reid Anderson, Valentina Savina).


V roce 2014 spolupracoval na nastudování Crankova Oněgina v Královském švédském baletu ve Stockholmu a ve Finském národním baletu v Helsinkách. Během pobytu v obou městech zároveň vyučoval.  


Od září 2014 působil jako nezávislý první sólista, korepetitor a hostující pedagog.  


Na premiéře nové adaptace Crankovy verze Zkrocení zlé ženy 15. listopadu 2014 ve Státním baletu v Karlsruhe byla jeho partnerkou australská balerína Blythe Newmann.


V první polovině roku 2015 byl pozván soubory Opera National de Bordeaux, Estonský národní balet a Korejský národní balet, aby jako baletní mistr připravil inscenace Crankova >Zkrocení zlé ženy. Ve stejném roce také vystoupil v rámci gala představení na podporu boje proti AIDS v Salcburku a na Gala des Etoiles se Světlanou Zacharovou v Luxemburgu.


Od září 2015 působil jako baletní mistr Stuttgartského baletu, kde se podílel na tvorbě repertoáru a inscenací choreografií Williama Forsytha, Jiřího Kyliána, Hanse van Manena a Maximiliana Guerry.


V říjnu a listopadu roku 2015 se jako asistent Jane Bourne podílel na inscenaci Crankova Zkrocení zlé ženy v Polském národním divadle ve Varšavě. V březnu 2016 byl přizván jako porotce Mezinárodní baletní soutěže VIBE ve Vídni, v květnu pedagogicky působil v Bordeaux pod vedením Charlese Judea. V červnu 2016 nastudoval Zkrocení zlé ženy se souborem Korejského národního baletu v Soulu.


V červenci 2016 zasedl v porotě baletní soutěže v italském Sorentu.


V létě roku 2016 Filip přijal pozvání nastudovat inscenaci Crankova Oněgina v Santiago de Chile v režii Marcie Haydee. V říjnu 2016 na pozvání umělecké ředitelky Karen Kain trénoval tanečníky Národního kanadského baletu v Torontu. V březnu 2017 se vrátil jako hostující pedagog do souborů Opery Bordeaux a Les Ballets de Monte-Carlo. Na jaře roku 2017 nadále působil jako instruktor and pedagog Stuttgartského baletu.


Od sezony 2017/2018 zastává Filip Barankiewicz funkci uměleckého šéfa Baletu Národního divadla v Praze. 


Repertoár
Hlavní a sólové role v inscenacích Stuttgartského baletu:
Tramvaj do stanice touha (John Neumeier): Allan Gray, Doktor, Poslíček
C orps (Hans van Manen)
Dances at a Gathering (Jerome Robbins): Role v zeleném
Don Quijote (Maximiliano Guerra): Basil
Edward II (David Bintley): Gaveston, Warwick
Zapomenutá země (Jiří Kylián): Pár v černém
Fratres (John Neumeier)
Gaîté parisienne (Maurice Béjart): Offenbach, Přítel, Pas de deux „Milenci“
Giselle (prod. Reid Anderson, Valentina Savina): Albrecht, Venkovan-Pas de deux
I fratelli – The Brothers (Mauro Bigonzetti): Rocco
Iniciály R.B.M. E. (John Cranko): 1. věta
Krabat (Demis Volpi): Mistr
Marná opatrnost (Sir Frederick Ashton): Colas, vdova Simone
La Sylphide (Peter Schaufuss, podle Augusta Bournonvilla): James
Las Hermanas (Sir Kenneth MacMillan): Pepe
Svěcení jara (Glen Tetley)
No More Play (Jiří Kylián)
Oněgin (John Cranko): Oněgin, Lenský
Orma (Mauro Bigonzetti)
Návrat do cizí země (Jiří Kylián)
Romeo a Julie (John Cranko): Romeo, Mercucio, Benvolio
Serenáda (George Balanchine)
Sedmá symfonie (Uwe Scholz): hlavní mužská role
Slice to Sharp (Jorma Elo)
Stravinskij: Houslový koncert (George Balanchine)
Labutí jezero (John Cranko): Princ Siegfried, Benno
Čtyři temperamenty (George Balanchine): Sangvinik
Dáma a šašek (John Cranko): Moondog
Dáma s kaméliemi (John Neumeier): des Grieux a Gaston
Spící krasavice (Márcia Haydée podle Mariuse Petipy): Carabosse, Princ Desiré, Modrý pták, Princ z východu, Alibaba
Zpěv země (Kenneth MacMillan): hlavní mužská role
Zkrocení zlé ženy (John Cranko): Petrucchio, Hortensio
Téma a variace (George Balanchine): hlavní mužská role
Two Pieces for HET (Hans van Manen)
Urlicht (William Forsythe)


Speciálně vytvořené role v inscenacích:
(Im)paired Ground (James Sutherland)
Igor Poems (Kevin O’Day)
Nautilus (Wayne McGregor)
Nocturne (Christian Spuck)
RED in 3. (Jorma Elo)
The Shaking Tent (Marc Spradling)
The Way (Emil Wesolowski)


Speciálně vytvořené role - Noverre-Society: Mladí choreografové
Antigone.Thyristor.Theben (Corinna Spieth)


Další role v inscenacích Stuttgartského baletu:
5 Tangos (Hans van Manen)
Arena (Glen Tetley)
Ashes (Daniela Kurz)
Brouillards (John Cranko)
dreamdeepdown (Kevin O´Day)
Jeu de Cartes (John Cranko)
Malé rekviem (Hans van Manen)
Les Bourgeois (Ben van Cauwenbergh)
Now and Then (John Neumeier)


Zpěv země (Sir Kenneth MacMillan)
Symfonie C (George Balanchine)
Plameny Paříže (Vasily Vainonen): Pas de deux
Troy Game (Robert North)
Vers un Pays Sage (Jean Christophe Maillot)
Voluntaries (Glen Tetley)


Turné a hostování:
- Paříž, Itálie, Japonsko. Jižní Korea, USA, Lucembursko, Bangkok, Singapur, Macau
- Od r. 2003 stálý host BND v Praze: Siegfried v Labutím jezeře, Petrucchio ve Zkrocení zlé ženy a titulní role v Oněginovi (oba balety: John Cranko)
- Petrucchio ve Zkrocení zlé ženy (John Cranko) také jako host Theatro Municipal do Rio de Janeiro Teatro, Norského národního baletu Oslo, Lipského baletu, baletu Semperovy opery v Drážďanech, West Australian Ballet v Perthu a Státního baletu v Karlsruhe
- 2003, 2006, 2009: 10., 11. a 12. Světový baletní festival v Tokiu
- 2003: gala v italské Cremoně, s Alessandrou Ferri
- 2009 a 2010: gala „Roberto Bolle a přátelé“
- 2012: Pocta Marice Besobrasové, benefiční gala ve Florencii
- 2012: Dance Open, 11. Petěrburská baletní cena Dance Open
- 2013: Basil ve světové premiéře baletu Don Quichotte ou l’illusion perdue Rui Lopese Graçi, Ballet de l’Opèra du Rhin
- 2013: Pas de deux v My Way (Stephan Thoss) s Alexandrem Zajcevem na gala v rámci festivalu „Tři století světového baletu“ k 240. výročí založení Baletní akademie Velkého divadla v Moskvě
- 2014: gala NHK v Tokiu, s Miyako Yoshido; gala na podporu boje proti AIDS v Salcburku; vystoupení v rámci udělení medaile UNESCO Robertu Bollemu v Paříži, role Basila v Polském národním baletu ve Varšavě

Další členové souboru Balet Národního divadla