MENU

Balet Národního divadla

RepertoárProgram a vstupenky

17. 8. 2017

Zemřel Jiří Blažek

Zemřel tanečník a choreograf, dlouholetý sólista Baletu Národního divadla v Praze, který patřil k legendám utvářejícím svébytný umělecký punc Národního divadla.

5. 7. 1923 Pardubice – 8. 8. 2017 Ústí nad Labem

 Zemřel významný český tanečník a choreograf, dlouholetý sólista Baletu Národního divadla v Praze, který patřil k legendám utvářejícím svébytný umělecký punc Národního divadla. Rozlučme se s tímto výjimečným umělcem, který na jeviště přinášel vrozenou noblesu a eleganci, živý spontánní projev, své postavy charakterizoval bezprostředností a přesvědčivostí. Vedle jeho více než dvacítky významných hlavních rolí (Romeo v Romeovi a Julii, Učitel tance a Princ v Popelce, Frýbort ve Filozofské historii, Šašek v Labutím jezeře a další), stojí za to připomenout i jeho vklad choreografický. Vytvořil více než padesát baletních inscenací, jimiž formoval vývoj poválečné choreografie u nás, stál u zrodu tzv. nové vlny začátku 60. let, kterou chatakterizoval tanec plný fantazie, choreografická vynalézavost, důraz na velké taneční obrazy bez zbytečné popisnosti a realistických dramat, jež vévodily předchozím 50. letům.

U počátků jeho taneční kariéry stáli pedagogové a významné tehdejší osobnosti: Rudolf Macharovský, Zdena Zabylová a Jelizaveta Nikolská. V letech 1946–1949 studoval dějiny umění a národopis na Filozofické fakultě UK, poté do roku 1951 studoval choreografii na taneční katedře Divadelní fakulty AMU a na tanečním učilišti GITIS v Moskvě.

Počínaje 50. lety byl angažován v souborech Švandova divadla na Smíchově, Divadla 5. května a od roku 1946 se stal členem baletního souboru Národního divadla. Od roku 1949 (do roku 1967) byl sólistou, od roku 1967 do 1988, kdy odešel do důchodu, byl choreografem a šéfem souboru.

V roce 1969 podepsal rezoluci proti sovětské okupaci a na čtyři roky mu byla pozastavena činnost v divadle. V letech 1988–1991 byl šéfem baletu a choreografem Severočeského divadla v Ústí nad Labem.

Pro Národní divadlo vytvořil choreografie pro padesát baletních titulů, šestnáct oper a pět činoher. Vybíral si velké celovečerní opusy zejména na hudbu skladatelů 20. století, ovlivňovat se nechal i například hudbou jazzovou (například Spartakus, Doktor Faust, Dafnis a Chloe, Petruška, Louskáček, Giselle, Broučci, Milá sedmi loupežníků, Vítr ve vlasech, Istar a Vzpoura).

V roce 2001 obdržel Cenu Thálie za celoživotní dílo.

Jeho první ženou byla tanečnice ND Růžena Mazalové, druhou ženou pak další významná tanečnice Marta Drottnerová, třetí ženou korepetitorka Dana Karasová.