Nacho Duato

Biografie

Narodil se ve Valencii, ve Španělsku. Svoji profesionální baletní dráhu započal v Rambert School of Ballet v Londýně ve věku 18 let, studia poté rozšířil na Mudra School Maurice Béjarta v Bruselu a své taneční vzdělání dokončil v Americkém tanečním centru Alvina Aileyho v New Yorku.

V roce 1980 Duato podepsal svou první profesionální smlouvu s Cullberg Ballet ve Stockholmu a o rok později ho Jiří Kylián přivedl do Nederlands Dans Theater, kde se rychle začlenil do souboru i do repertoáru. Za své taneční úspěchy získal holandskou cenu VSCD Gouden Dansprijs (Zlatá taneční cena) za rok 1987.

Duatův přirozený talent záhy přerostl hranice interpretace tance a zaměřil se na choreografii. Hned první pokus v roce 1983 znamenal velký úspěch, Jardí Tancat na španělsko-katalánskou hudbu Marie del Mar Bonet získal první cenu na Mezinárodním choreografické soutěži v Kolíně nad Rýnem.

Bez omezení svých závazků jako tanečníka vytvořil Duato více než tucet děl pro dva soubory Nederlands Dans Theater: Danza y Ritmo (na hudbu Carlose Cháveze), Uccelli (Ottorino Respighi), Synaphai (Iannis Xenakis / Germanos Vangelis), Arenal (Maria del Mar Bonet), Bolero a Chansons Madecasses (Maurice Ravel), Raptus (Richard Wagner Wesendonck Lieder), Dreams of Ether (Marcel Landowsky), Lament (Henryk Górecki) atd. Na těchto dílech spolupracoval s jevištním výtvarníkem Waltrem Nobbem. V roce 1988 byl Nacho Duato jmenován vedle Hanse van Manena a Jiřího Kyliána stálým choreografem Nederlands Dans Theater.

S rostoucí mezinárodní poptávkou po Duatových choreografiích musel umělec podniknout rozhodující krok ke startu své budoucí kariéry a naplno se začal věnovat tvorbě. Jeho baletní díla jsou dnes součástí repertoáru takových souborů jako je Le Ballet de l´Opera de Paris, Cullberg Ballet, Nederlands Dans Theater, Les Grands Ballets Canadiens, Staatsballett Berlin, Australian Ballet, Stuttgarter Ballet, Ballet Gulbenkian, Finnish Opera Ballet, The Royal Ballet Covent Garden, The Singapore Ballet, Tulsa Ballet Theatre, Pacific Northwest Ballet, San Francisco Ballet, The Washington Ballet, Hubbard St. Dance Chicago, North Carolina Dance Thatre, The Boston Ballet, The Gothemburg Ballet, The Royal Swedish Ballet, The Royal Danish Ballet, The Northern Ballet, Ballet du Capitole, Ballet du Rhin, Teatro Comunale Florence, National Ballet of Portugal, The Norweigian Ballet, National Theatre Tokio, The Universal Ballet, Stars Foundation Ballet, American Ballet Theatre, Bolshoi Ballet apod.

Na žádost Instituto Nacional de las Artes Escénicas y de la Música španělského ministerstva kultury, se Nacho Duato stal v roce 1990 uměleckým šéfem souboru Compañía Nacional de Danza, kde vytvořil následující díla: Concierto Madrigal (Joaquín Rodrigo), Kaburias (Leo Brouwer), Opus Piat (Ludwig van Beethoven), Duende (Claude Debussy), Empty (Collage), Cor Perdut (M. de Mar Bonet), Coming Together (Frederic Rzewski), Na Floresta (Hector Villalobos), Mediterrania (Collage), Alone, for a second (Eric Satie), Cautiva, Tabulae, Cero sobre Cero, Self (Alberto Iglesias), Rassemblement (Toto Bissainthe), Ecos (Stephan Micus), Por Vos Muero, Ofrenda de sombras, Arcangelo (Arcangelo Corelli), Castrati, White Darkness (Karl Jenkins), L´Homme (György Kurtag), Seventeen, Herrumbre, Hevel, Cobalto (Pedro Alcalde/Sergio Caballero), O Domina Nostra (Henryk Górecki) atd.

V říjnu 1997 vytvořil Remanso s hudbou Enriqua Granadose a v roce 2000 Without Words (Franz Schubert) v American Ballet Theatre. V lednu 1998 uvedl první celovečerní balet Romeo a Julie na Prokofjevou hudbu, v roce 2000 Multiplicity, forms of void and silence, Alas (2006) na základě textů Wima Wenderse pro film Nebe nad Berlínem a Infinite Garden (2010).

V roce 1995 získal titul Chevalier dans l'Ordre des Arts et des Lettres, který každoročně uděluje francouzské ministerstvo kultury. V roce 1998 ho španělská vláda odměnila Zlatou medailí za zásluhy v oblasti umění a v roce 2000 získal cenu od Mezinárodní taneční asociace Benois de la Dance.

Od ledna 2011 zastával funkci uměleckého ředitele Mikhailovského baletu v Sankt Petěrburgu, kde uvedl balety Nunc Dimitis, Prelude, Spící krasavice, Louskáček a Invisible. Pro Martha Graham Dance Company vytvořil choreografii Depakine (2014). Od roku 2014 je uměleckým ředitelem souboru Staatsballett Berlin.

Zdroj: NdB, 2022