Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).

Karel Hugo Hilar

Biografie

Narozen v Sudoměřicích (u Bechyně), zemřel v Praze. Vlastním jménem Karel Hugo Bakule. Studoval klasickou filologii na pražské univerzitě (PhDr. - 1911). Umělecky se projevil nejdříve jako autor veršů, románů i her, ovlivněných francouzskou dekadencí z konce století. Z té oblasti volil i překlady pro Moderní bibliotéku, již vydával od roku 1903. O divadlo se začal zajímat nejprve v kritikách, publikovaných od roku 1902 v časopisech Moderní život, Divadlo, Český svět a dalších. Praktickou divadelní dráhu započal v roce 1910 jako lektor a tajemník Divadla na Vinohradech, kde se záhy uplatnil i jako režisér. Po odchodu konzervativního ředitele V.Štecha byl jmenován v roce 1913 dramaturgem a v roce 1914 šéfem činohry. Zásluhou jeho pracovní iniciativy, slohové konsekventnosti i diplomatické obratnosti se změnila vinohradská scéna na středisko moderní divadelní práce a úspěšně konkurovala činohře ND. Umělecké úspěchy, jichž dosahoval za války a v poválečné době, vedly k tomu, že byl postaven do čela činohry ND, která se po odchodu J.Kvapila v roce 1918 ocitla v umělecké krizi. Od 1.1.1921 až do své smrti působil v ND jako šéf činohry. Probudil ji k nové činorodosti, prosadil zde principy dynamického výrazu imaginačně bohaté režie, přivedl na jeviště ND řadu nových talentovaných umělců, postaral se o modernizaci zařízení obou scén ND a proti silnému odporu konzervativních sil tu důsledně uplatňoval zásadu režisérského divadla, v němž se všechny složky umělecké i organizační podřizují určujícímu inscenačnímu záměru. Již na sklonku 20.let přizval do ND mladé režiséry z okruhu avantgardy (V.Šulc, V.Gamza, J.Frejka), z nichž Frejka se stal jeho nejvýznamnějším pokračovatelem. Hilar zveřejnil své úvahy o divadle, jednotlivých hrách, o problémech stylových a inscenačních v mnoha statích, z nichž nejdůležitější shrnul do knižních publikací. Obhajoval v nich zejména zásady expresionismu a civilismu, jakož i práva režiséra v moderním divadle. 21.10.1939 byla odhalena jeho busta (dílo Břetislava Bendy) v Divadle na Vinohradech. Manžel herečky ND Zdenky Baldové.