Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).

Emanuel Gat

Biografie

7. března 1969, Hadera, Israel
1992  studium hudby na Rubin Academy of Music, první kontakt s tancem
1993 člen Liat Dror Nir Ben Gal Company
1994 počátek choreografické kariéry
2004 založení vlastní skupiny Emanuel Gat Dance
od 2013 spolupráce s Montpellier Danse Festival

Díla: Four Dances, 1994 Le Sacre du printemps, 2004 Voyage d’hiver, 2005 K626, 2006 Hark!, 2009 In Translation, 2010 Observation Action, 2010 Preludes and Fugues, 2011 Danses de Cour, 2012 Plage Romantique, 2014

Fenoménem současného tance jsou v posledních zhruba třiceti letech choreografové a tanečníci pocházející z Blízkého východu, konkrétně z Izraele.
Na území dnešního Izraele se divadelní taneční dění začalo formovat již ve 20. a 30. letech 20. století s příchodem nových obyvatel, povětšinou prchajících z Německa i odjinud z Evropy. Další vlny přistěhovalců následovaly ve 40. letech v důsledku 2. světové války, v 70. letech přibyli bývalí obyvatelé Sovětského svazu. Docházelo k logickým kulturním střetům, které vyvolávaly potřebu objevit a poznat kořeny historie i umění, stejně jako se srovnat s komplikovanou situací, novými podmínkami a sociálními rozdílnostmi. A prvním, kdo na svá bedra přijal tento úkol, se stal tanec, fenomén schopný vyjádření beze slov.
Jednou z prvních osobností na poli tance byl z Oděsy pocházející Baruch Agadati, který ve svých dílech kombinoval prvky tanečního expresionismu tance Rudolfa Labana s tradičními židovskými tanci, jež mezi válkami šířil po celé Evropě. Baletní tradici z carského Ruska přivezla do Izraele ve 20. letech Rina Niko a její nově vzniklý Biblical Ballet. Patrně nejvýznamnější ikonou izraelského tance je ovšem jiná dáma. Gertrud Kraus, která odešla do tehdejšího Britského mandátu Palestina v roce 1936. Sama měla zkušenosti s labanovskou estetikou, byla jeho hlavní asistentkou na konci 20. let ve Vídni, a v nové zemi se setkala s tanečníky-emigranty ovlivněnými Kurtem Joosem, či Mary Wigman. Po válce odjela na stáž do Spojených států, aby se dozvěděla něco o americké moderně. Seznámila se s technikou a stylem Marthy Graham i Merce Cunninghama a po návratu do již oficiálně založeného státu Izrael, položila základ The Israel Ballet, v jehož čele stála až do své smrti v roce 1977.Současný tanec v Izraeli nejvýrazněji zastupuje soubor Batsheva Dance Company, jenž roku 1964 založila Martha Graham spolu s baronkou Batsheva de Rothschild. Na počátku 90. let byl uměleckým šéfem zvolen Ohad Naharin a výrazně ovlivňoval jeho tvář až do současnosti. V létě 2017 oznámil, že jako umělecký šéf skončí k září 2018, nadále však hodlá se souborem setrvat jako choreograf. O něco mladším souborem současného tance je Kibbutz Contemporary Dance Company založený roku 1970 Yehudith Arnon. V jeho čele od 90. let působí Naharinův současník Rami Be’er.
Pokud bychom se měli pokusit o destilaci typických znaků izraelského tance, jedním z nich by jistě byla určitá přímočarost, se kterou tvůrci přistupují k tématům. Jejich tanec jde přímo k podstatě věci a pracuje rovněž se silným výtvarným cítěním.
Emanuel Gat se narodil v Izraeli v roce 1969. Tanci se začal věnovat ve věku 23 let, kdy se zúčastnil workshopu vedeného izraelským choreografem Nir Ben Galem. O několik měsíců později se stal členem souboru Liat Dror Nir Ben Gal, s nímž podnikl turné v zahraničí. V roce 1994 začal pracovat jako nezávislý choreograf. O deset let později založil v Tel Avivu svůj vlastní soubor Emanuel Gat Dance, s nímž vytvořil několik úspěšných choreografií: Winter Voyage (Zimní cesta, 2004) a The Rite of Spring (Svěcení jara, 2004), které získaly cenu Bessy Award, K626 (2006) a 3for2007 (2007). Poté se přestěhoval do Francie, kde začal působit v centru Maison Intercommunale de la Danse ve městě Istres. V roce 2008 vytvořil choreografii Silent Ballet, následovanou díly Winter Variations (2009) a Brilliant Corners (2011).
V roce 2013 Emanuel Gat zahájil spolupráci s festivalem Montpellier Danse, pro který v rámci projektu Up Close Up vytvořil dvě nové choreografie, The Goldlandbergs a Corner Etudes, fotografickou instalaci It’s people, how abstract can it get? a program Danses de Cour. V roce 2014 představil během 34. ročníku Montpellier Danse svůj hodinový opus pro devět tanečníků Plage Romantique.
V létě 2006 festival Montpellier Danse uvedl choreografii pro deset tanečníků SUNNY, kterou Emanuel Gat vytvořil spolu s hudebníkem a bývalým tanečníkem Awirem Leonem. Nyní v rámci své rezidence připravuje pro Montpellier Danse svůj druhý projekt, který bude zahrnovat dvě díla. První, které vzniká ve spolupráci s baletem Opery de Lyon, je program TENWORKS (pro Jean-Paula), složený z deseti krátkých kusů, v nichž budou účinkovat členové obou souborů; druhé je série duetů, nazvaná DUOS, která bude prováděna na různých veřejných místech Montpellieru během tanečního festivalu.
Emanuel Gat pravidelně dostává zakázky k vytvoření nových choreografií z celého světa. Spolupracoval se soubory Opéra national de Paris, Sydney Dance Company, Tanztheater Bremen, Le Ballet du Grand Théâtre de Genève, Ballet de Marseille, Královský švédský balet, Polský národní balet, Ballet de Lorraine, Cedar Lake, Ballet British Columbia, Ballet de l‘Opera de Lyon a mnoha dalšími scénami. 
text Zuzana Rafajová