Biografie
Elena Maximova vystudovala Čajkovského konzervatoř v Moskvě. Po absolutoriu byla v roce 2000 angažována jako sólistka Moskevského akademického hudebního divadla Stanislavského a Nemiroviče-Dančenka, kde vystoupila ve většině operních inscenací. Její současný repertoár zahrnuje role Rosiny (Lazebník sevillský), Poliny (Piková dáma), Siebela (Faust), Nicklausse (Hoffmannovy povídky), Knížete Orlofského (Netopýr), Suzuki (Madam Butterfly), Olgy (Oněgin), Preziosilly (Síla osudu), Despiny (Cosi fan tutte), Carmen a Charlotte (Werther). Intenzivně se věnuje i koncertní činnosti a spolupracuje s významnými ruskými hudebními tělesy, jako jsou Čajkovského symfonický orchestr, Ruská národní filharmonie (pod vedením V. Spivakova se v prosinci 2003 podílela na provedení Pendereckého oratoria Sedm bran jeruzalémských), Komorní orchestr Státní Ermitáže aPetěrburská filharmonie, pod taktovkou Alexandra Dmitrijeva. Elena Maximova se poprvé představila divákům v západní Evropě v roce 2005, kdy pod vedením Zubina Mehty ztvárnila Maddalenu v nové inscenaci Rigoletta v Bavorské státní opeře. V následujících sezonách se do Mnichova vrátila jako Suzuki, Carmen, Olga and Federica (Luisa Miller). Dále vystoupila na scénách Opéry national de Lyon (Oněgin a Piková dáma), Berlínské státní opery (Carmen), Semperopery v Drážďanech (Carmen), na festivalu v St Gallenu (Samson a Dalila), Teatra Comunale ve Florencii (Carmen a Síla osudu, opět po taktovkou Zubina Mehty), Palau de les Arts ve Valencii (Carmen), v Tokiu (Síla osudu), v Nizozemské opeře v Amsterdamu (Oněgin, pod taktovkou Marisse Jansonse), v Teatru Massimo v Palermu (Carmen) a Teatru alla Scala v Miláně (Carmen). Na koncertních scénách zpívala Verdiho Requiem s Orchestrem de la Comunitat Valenciana a dirigentem Lorinem Maazelem, dále vystoupila v Palau de les Arts ve Valencii, s Montrealským symfonickým orchestrem a Symfonickým orchestrem Choeur Saint-Laurent pod taktovkou Kenta Nagana na festivalu v kanadském Lanaudière, v Orvietu se Zubinem Mehtou a v curyšské Tonhalle s Davidem Zinmanem. V roce 2012 debutovala jako Carmen ve Vídeňské státní opeře, zpívala Helenu (Vojna a mír) v Moskvě a Markétku (Faustovo prokletí) na festivalu v St. Gallenu. V roce 2003 poprvé ztvárnila Olgu (Oněgin) v Královské opeře Covent Garden v Londýně, účinkovala v roli Maddaleny (Rigoletto) ve Vídeňské státní opeře a představila se jako Isabella (Italka v Alžíru) ve Stanislavském divadle v Moskvě, za jejíž intepretaci byla nominována na prestižní ruskou divadelní cenu Zlatá maska. V sezoně 2013/14 debutovala v Metropolitní opeře v New Yorku jako Olga, zpívala Eboli (Don Carlo) v Helsinkách a pod taktovkou Valerije Gergijeva v Mariinském divadle v Sankt Peterburku, a Leonoru (Favoritka) na festivalu v St Gallenu. V sezoně 2014/15 se objevila v rolích Eboli, Marfy (Chovanština) pod taktovkou Semyona Byčkova, Maddaleny, Rosiny, Poliny a Olgy ve Vídeňské státní opeře, zpívala Giuliettu (Hoffmannovy povídky) v Metropolitní opeře v New Yorku pod vedením Jamese Levina a Polinu v Římě. V sezoně 2015/16 zazářila jako Maddalena, Marfa, Cherubino (Figarova svatba) a Rosina ve Vídeňské státní opeře, Carmen v Královské opeře Covent Garden, v drážďanské Semperopeře a Bavorské státní opeře, a jako Charlotte v Novém národním divadle v Tokiu. V sezoně 2016/17 ztvárnila Carmen, Angelinu (Popelka) a Knížete Orlofského ve vídeňské Státní opeře, Carmen v Novém národním divadle v Tokiu, Olgu v Metropolitní opeře a Maddalenu na scéně Opéry national de Paris. V nynější sezoně vystoupí jako Marfa na BBC Proms v Londýně, Carmen s Tasmánským symfonickým orchestrem, Marfa, Blanche (Hráč), Isabella a Maddalena ve Vídeňské státní opeře, Kníže Orlofsky v Teatru alla Scala v Miláně, Dulcinea (Don Quijote) v Sydney, Preziosilla a Carmen v Drážďanech, a v roli Carmen v Tel Avivu.