Sophie Benoit

Sophie Benoit

Sólistka Baletu ND

Biografie

Sólistka Baletu Národního divadla, která získala taneční zkušenosti na mnoha scénách po celé Evropě. Svůj jemný projev a francouzskou noblesu uplatňuje v rolích klasického i neoklasického repertoáru, se stejnou jistotou se pohybuje rovněž v dílech současných tvůrců. Jsou jí svěřovány hlavní role repertoáru: Víla Vánoc, Klára ve snu (Louskáček – Vánoční příběh), Gamzatti v La Bayadère nebo Odetta / Odilie Labutí jezero J. Cranka. Od sezóny 2020/2021 se stala ambasadorkou projektu, který nabízí začínajícím tanečníkům získání praxe v profesionálním souboru na pozici eléva.

Narozena ve Francii, baletu se začala věnovat v šesti letech. Vzdělání získala od učitelů, bývalých tanečníků pařížské Opery (C. Scouarnec, W. Piolett, G. Mayer), vystudovala Taneční konzervatoř v Paříži (Conservatoire National Régional de Paris), v roce 2003 absolvovala Royal Ballet School v Londýně. Roku 2006 získala zlatou medaili na Mezinárodní baletní soutěži v Římě.

Tančila v souboru European Ballet ve Velké Británii, kde tančila v baletech Carmen, Paquita, Spící krasavice (Šeříková víla) nebo La Bayadère (Gamzatti), byla členkou souboru Birmingham Royal Ballet, s nímž se objevila v baletu Louskáček, s londýnském English National Ballet tančila v baletu Romeo a Julie.

V roce 2006 se stala sólistkou Zürich Ballett. Zde tančila v choreografiích George Balanchina (Terpsichora v Apollon musagète, Concerto Barocco), představila se rovněž jako Královna dryád (Don Quijote), Cukrová víla (Louskáček), tančila Pas de quatre v Labutím jezeře i v baletu Peer Gynt. Od roku 2008 byla sólistkou Royal Swedish Ballet, kde do svého repertoáru přidala mimo jiné Balanchinovu choreografii Theme and Variations, Swanildu v Coppélii, neapolský tanec v Labutím jezeře nebo roli Bassi v Gustavu III Patrice Barta. O dva roky později získala titul první sólistky v Nice Opera Ballet, kde spolupracovala s Claude Bessy, která ji připravovala pro roli v baletu Suite en Blanc. Tančila rovněž v baletech Don Quijote, Coppélia nebo Cantate 51 Maurice Béjarta, Por vos Mueros Nacha Duata a Allegro Brillante a Chaconne George Balanchina.

V Národním divadle se poprvé představila v roce 2005, kdy tančila v titulech jako Oněgin a Zkrocení zlé ženy (Cranko), Giselle (Hampson), Raymonda (Grigorovič) nebo Mozart? Mozart! (Kylián; Zuska). V roce 2012 se vrátila a stala se sólistkou. Tančí v baletech jako Louskáček – Vánoční příběh Y. Vàmose (Víla Vánoc, Klára ve snu), La Bayadère J. Torrese (Gamzatti), Labutí jezero J. Cranka (Odetta/Odilie, Pas de six), představila se rovněž v choreografiích W. Forsytha (In the middle somewhat elevated), G. Balanchina (Serenade), J. Kyliána nebo Ch. Spucka. 

Jako hostující sólistka byla pozvána na Miami International Ballet Festival (2006) a Venice Summer Festival (2008), tančila rovněž v Ženevě na Christmas Gala (2010), na Saint Barthelemy Music Festival (2011) nebo v Andre Malreaux Theater – Rueil Malmaison (2012), kde tančila pas de deux z baletu Raymonda.

Repertoár
Paní Cratchitová, Víla Vánoc, Klára ve snu (Louskáček – Vánoční příběh; Vàmos), sestra (Popelka; Maillot), Syrene, víla lásky (Šípková Růženka; Torres), Paní Monteková (Romeo a Julie; Zuska), Gamzatti, Hlavní chrámová dívka (La Bayadère; Torres), Sněhová královna (Corder), Odetta/Odilie, pas de six (Labutí jezero; Cranko), Leonce & Lena (Spuck).

In the middle somewhat elevated (Forsythe), Serenade, Theme and Variations (Balanchine), Žalmová symfonie (Kylián).