Gratulujeme baletním jubilantům 

* 1. března 1947 

V roce 1966 absolvovala taneční oddělení Konzervatoře Brno. V letech 1966–1970 byla členkou baletu Státního divadla Brno, v letech 1970–1972 tančila v Basileji pod vedením Pavla Šmoka. Od roku 1972 se stala členkou Baletu Národního divadla v Praze (počínaje rokem 1975 sólistkou). V roce 1992 ukončila taneční kariéru a zároveň dostudovala obor taneční pedagogika na HAMU. Od roku 1986 až do roku 2019 vyučovala scénickou praxi klasického tance na Taneční konzervatoři hl. města Prahy.  

V pražském Národním divadle působila dvacet let a představila se divákům v mnoha rolích jako například Sylfida v La Sylphide, Květinářka, Dryáda v Donu Quijotovi, Čarodějnice v Macbethovi, Sestra ve Špalíčku, Zlá víla, Kočička v baletu Z pohádky do pohádky ad.

Kateřina Slavická (Elšlégrová) v Lowiczských tancích s L. Tajovským, 1974 
Foto: J. Svoboda 

* 10. března 1957 

V roce 1977 absolvoval taneční oddělení Konzervatoře Praha a poté nastoupil do baletního souboru Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde působil do roku 1991 jako sólista. Ještě jako posluchač konzervatoře byl úspěšný v domácích baletních soutěžích, získal též bronzové medaile na soutěžích v Bulharsku, USA a Japonsku. Stal se mezinárodně známým a byl zván k hostování v zahraničních souborech (San Antonio Ballet Company v USA, Ballet Théâtre de Nancy ve Francii, Stadttheater Bonn v Německu a jinde). Libor Vaculík patřil mezi nejlepší tanečníky své generace, kariéru sólisty baletu ukončil v roce 1991, aby se mohl naplno věnovat choreografii, k čemuž se připravil předchozím studiem na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě (1987–1991) a tvůrčí činností v souboru Balet Bratislava, v jehož čele stál v letech 1985–1990. Stal se choreografem Nové scény v Bratislavě (1991–1994) a Národního divadla v Praze (1994–1999). V letech 1998–2000 byl uměleckým šéfem Pražského komorního baletu.  

Pro Národní divadlo v Praze začal vytvářet choreografie v roce 1994 a stal se autorem plejády baletů, které významně rozšířily dramaturgii Baletu ND. Jeho díla zpracovávají velké lidské osudy hrdinů, hrdinek i skutečných historických postav jako například Malý pan Friedemann / Psycho, Čajkovskij, Isadora Duncan – příběh tanečnice, Lucrezia Borgia, Faust, Valmont. 

Foto R. Sejkot 

* 15. července 1952 

Po absolvování pražské Konzervatoře nastoupil jako tanečník v Hudebním divadle Karlín (1971–1979). V letech 1975–1979 studoval choreografii na taneční katedře AMU a následně přijal angažmá jako choreograf ve Státním divadle v Ostravě (1979–1983), kde založil a vedl soubor Mladý balet. Absolvoval několik zahraničních stáží, za své choreografie získal na celostátních baletních soutěžích několik cen (1977, 1979, 1981, 1984, 1987). Jako choreograf a zároveň šéf baletu působil v Hudebním divadle Karlín (1983–1990) a v Národním divadle Brno (1991–2004). V letech 1991–2004 zastával funkci uměleckého šéfa Baletu Národního divadla Brno, v období 2003–2007 také generálního ředitele. Od roku 2007 byl poradcem ředitele Národního divadla v Praze, od roku 2009 vedoucím odboru vnějších vztahů. V letech 2010–2017 se stal uměleckým šéfem Laterny magiky. V letech 1994–2011 působil jako pedagog choreografie a dramaturgie na JAMU v Brně a v letech 1995–2006 také na AMU v Praze. Za svůj život vytvořil 140 choreografií pro balet, operu, operetu, muzikál i činohru. Jeho balety se dotýkají všech žánrů – od abstraktních, přes komediální až po dramatické, od krátkometrážních a komorních až po celovečerní tituly často na hudbu současných českých skladatelů.  

Pro pražské Národní divadlo pracoval deset let a obohatil tento svět nejen umělecky a manažersky, ale také lidsky. 

Foto archiv ND