Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).

Balet, Rozhovory

Únor 2023

Giovanni Rotolo: Respekt mezi lidmi je zásadní 

Patnáctého prosince 2022 měl premiéru balet Tramvaj do stanice Touha renomovaného amerického choreografa Johna Neumeiera. Hluboký psychologický příběh přinesl obdivuhodné taneční výkony, ale i těžká témata, s nimiž se v životě musíme prát. O své zkušenosti s náročnou inscenací hovoří první sólista Baletu ND GIOVANNI ROTOLO

V novém baletním dramatu podle divadelní hry Tennesseeho Williamse tančíte Stanleyho Kowalského, mladého muže z dělnické čtvrti v New Orleans. Je to hrubý neotesaný typ, který tvrdě prosazuje své názory a nemá pro druhé pochopení. Jak jste se s rolí vypořádal? 

Byla to pro mě velká výzva. Jsem úplně jiný než on, jeho povaha je mi vzdálená. Ale každý v sobě máme nějakou temnou stránku, a tak jsem se ji v sobě snažil na jevišti objevit. Podíval jsem se také na stejnojmenný film s Marlonem Brandem a čerpal z něj inspiraci. Každopádně jsem rád, že mi tento komplexní charakter přibyl na repertoáru.  

Ztvárnil jste ho tak dokonale, že mě chvílemi mrazilo. Jako byste se jím stal. 

Ano, v tomto baletu nejde ani tak o technickou náročnost jako o to, aby byl tanečník v každém okamžiku přesvědčivý a spontánní. Když jsme při zkouškách celý příběh procházeli poprvé, bylo mi zle. Cítil jsem se prázdný, jako bych ty hrozné věci, které Stanley napáchal, udělal já sám. 

Co pro vás bylo nejtěžší? 

Nejobtížnější bylo vrátit se po znásilnění hlavní hrdinky Blanche chladnokrevně na scénu a tvářit se nezúčastněně, jako bych neměl žádný podíl na tom, že se Blanche nakonec zhroutila. Ale postupně jsem se naučil emoce, které patří k roli, oddělit od vlastního nitra. Pomohlo mi i to, že Blanche hrála moje dobrá kamarádka Evgeniya Gonzalez. Máme se rádi a rozumíme si, a tak jsem se při těch jevištních projevech krutosti cítil svobodnější.  

Stanley a Blanche patří každý do jiného světa… 

Blanche žije ve snové realitě, ale je inteligentní, chytrá, vlídná a umí se chovat. Nic z toho v New Orleans nenachází. V minulosti bohužel zažila nepříjemné věci, které ji stále pronásledují. Je osamělá… a nakonec skončí v ústavu pro choromyslné. Její osud je tragický. Stanley v mých očích představuje velmi špatný obraz muže, který má zastaralé názory. Chová se k ženám povýšeně a chce je fyzicky i psychicky ovládat.  

Nemá k lidem úctu. Zažil jste někdy něco podobného ve vlastním životě? 

Jako malý chlapec jsem vyrůstal v jižní Itálii a musel jsem čelit diskriminaci a spoustě předsudků. Lidé tam byli úzkoprsí, neměli otevřenou mysl. Vytrpěl jsem si své jen proto, že jsem se chtěl věnovat tomu, co jsem vášnivě miloval. Ale moje citlivost a láska k umění zvítězily – dnes jsem tanečník, dělám práci svých snů.  

Chovat se k ostatním s respektem je zásadní. Ať už se vydáme jakoukoli cestou a žijeme jakýkoli příběh, respekt mezi lidmi by neměl chybět.  

Baletní dílo Johna Neumeiera se v Národním divadle objevuje poprvé. Jak se vám s Johnem spolupracovalo? 

Jeho balety a inscenační postupy jsou originální, obdivuju ho. Když byl u nás v Praze, fascinoval mě. Je to perfekcionista a záleží mu na tom, aby každé gesto, každý krok a každý pohled měly význam.  

Co byste vzkázal čtenářům? 

Chtěl bych celému Národnímu divadlu a všem našim divákům popřát šťastný nový rok. Kvůli zranění jsem dlouho nemohl tančit. Milí diváci! Konečně před vámi zase stojím a váš vřelý potlesk si vychutnávám o to víc. Doufám, že vám naše taneční umění přinese radost, kouzelnou atmosféru a silné emoce.

Balet | Tramvaj do stanice Touha; foto: Pavel Hejný

Balet Národního divadla v rámci inscenace Tramvaj do stanice Touha spolupracuje s organizací Konsent, která bojuje proti sexuálnímu násilí a mění sexuální výchovu. 

#respektjejenjeden 

Giovanni Rotolo 

První sólista Baletu Národního divadla, umělec s bravurní technikou a bohatým duševním světem. K jeho oblíbeným postavám patří Josef K. v choreografii Maura Bigonzettiho Kafka: Proces nebo Oněgin ve stejnojmenném díle Johna Cranka. Giovanni přináší na jeviště šarm, noblesu a italský temperament, exceluje v inscenacích klasického i současného repertoáru. Členem Baletu ND je od roku 2011. K jeho dalším významným rolím náleží princ Siegfried v Labutím jezeře J. Cranka, Louskáček v Louskáčkovi – Vánočním příběhu Y. Vàmose, Carabosse ve Spící krasavici M. Haydée nebo Colas a matka Simone v Marné opatrnosti F. Ashtona. Giovanni tančí rovněž v choreografiích Jiřího Kyliána (například Petite Mort a Bella Figura v rámci komponovaného večera Kylián – Mosty času) nebo v baletu Christiana Spucka Leonce & Lena. 

Markéta Stinglová

Sdílet na sociálních sítích