Skladatel Ivan Acher o premiéře Bon Appétit!

21. 2. 2020

Laterna magika
Přípravy premiéry Bon Appétit!, která vzniká ve spolupráci Laterny magiky s Baletem ND, jsou v plném proudu. Hudbu k představení vytváří Ivan Acher. Publikum Národního divadla tohoto všestranného skladatele zná především díky jeho úspěšné soudobé opeře Sternenhoch, za kterou získal Cenu divadelní kritiky 2018. Jak se popasoval s Laternou magikou? Rozhovor najdete také v aktuálním únorovém vydání časopisu Národního divadla.

Hudbu pro taneční a pohybové inscenace vytváříte již delší dobu, známá je z posledních let vaše spolupráce s Lenkou Vagnerovou. Jak jste se k žánru tanečního a pohybového divadla dostal?

Léta Páně 2002 jsem byl J. F. Typltem pod pohrůžkou fyzického násilí donucen překonat ostych a nabídl svou hudbu do inscenace Danse Macabre v Divadle Archa. Součástí této inscenace byly tři hudební úkoly. Činoherní obrazy z pohnuté doby morové nákazy v Kutné Hoře v roce 1680 v režii Martina Tichého, složit písně na texty Bedřicha Bridela, na které jsem si ke svému štěstí vybral ke spolupráci A. Poláčkovou, a velké taneční části v choreografii Jana Kodeta. Tam jsem poprvé okusil, jak se takové multižánrové divadlo staví, a byla to škola vysoká.

Tahle inscenace pro mě znamenala taky velký obrat z domácího vynálezectví do světa, který o mou hudbu projevil poprvé zájem. V hledišti se objevil R. Zach, který mě doporučil D. Pařízkovi a D. Jařabovi do nově vznikajícího PKD divadla Komedie, I. Bierhanzl z Agon Orchestra, který objednal skladbu, a M. Dvořáček, který mi dal lano do nově vznikající formace VRRM Vladimíra Václavka. Byl to pro mě doslova velký třesk. Radostný velký třesk se udál i s Honzou Kodetem a od té doby jsem pro něj měl možnost udělat řadu ověnčených představení. Jako tanečnice tam tenkrát na lidstvo působila i Lenka Vagnerová, která když založila vlastní company, tak mě na otruby do své stáje nalákala taky. Teď mi vlastně dochází, že kdybych to tenkrát domrvil, stříhal bych dál ovce někde pod Böhmische Aussicht.

Spolupracoval jste již někdy s režisérským tandemem SKUTR? Jak probíhá tvorba Bon Appétit!, dostal jste od režisérů konkrétní zadání, komunikujete více s nimi, nebo s choreografem Janem Kodetem?

Skutr kolem mě profičel v období Archy, ale bohužel jsem neměl možnost vidět žádné jejich představení. Jezdím ale po divadlech po Československu a často se setkávám s tím, že týmy, které dělají na jejich představení, na tu práci vzpomínají se slzou v oku. Čili se moc těším, protože spokojený herec s oděrkou = největší doporučení na režisérský tandem. Ohledně Bon Appétit mě zatím dostal na starosti Honza Kodet. A ten ví, jak na mě. Má mě takříkajíc osahaného. Už teď se mu povedlo sametovým způsobem mě donutit vyrobit přes Vánoce skoro 40 minut hudby.

S Janem Kodetem se tedy znáte už dlouho, první spolupráce byla Danse Macabre. Vzpomínám si také na Camoufl.AGE, ale v posledních letech jste spolu nepracovali. Změnil se způsob vaší práce, když jste se po pauze setkali? Váš přístup k taneční inscenaci, k pohybu?

Ano, Camoufl.AGE byla poslední kodetí věc. Dalších sedm let jsem dělal s Lenkou Vagnerovou pro její company. Ale ihned po první schůzce jsem si srovnal metabolismus na stupeň kodeath 1 a dojatě zavzpomínal na Honzovo sakrování při používání lichých rytmů a polyrytmických pásemností, na jeho zdvižené ruce ve vypjatém gestu při příliš agresivních atacích v hudbě. S Honzou je tedy vše v pořádku a bude to grande bellezza.

Na co se mají diváci těšit ve „zvukové krajině“ Bon Appétit? Naznačíte, v jakém duchu se ponese?

Tak na tenhle projekt jsem si do kuchyně pořídil dávky úplně zvláštních dochucovadel a vzácných koření, dosud nepoužitých, protože Honzovi to tráví jinak než Lence. Nakoupil sérii hnětačů a šlehačů od firmy Native, ale zároveň jsem oprášil a z půdy snesl staré dobré šnekové odšťavňovače, míchačku na obalování oříšků a tartaletku. Nářezové stroje a mlýnky na maso jsem po Lenčině premiéře jen vystříkal a čekají, až bude touha na slaný vostrý. Vlastně první šunkový nářez jsem již poslal a dopadl výborně, tak se těším.

Co vás na tomto projektu zaujalo, přimělo ke spolupráci?

Pozval jsem s Lenkou Honzu na představení Sternenhoch jako tanečníka. Nikoli jako pomstu, jak to formuluje on. A protože zřejmě nechtěl mít dál takové problémy, nebo ho možná zasáhla síla té hudby (nosí kvůli tomu v rámci kostýmu dokonce i suspenzor), vykoupil se nabídkou spolupráce na tomhle představení. Viděl jsem první videa ze zkoušek a udělal dobře.

Foto ze zkoušky: Serghei Gherciu