MENU

John Patrick Shanley

Život i tvorba Johna Patrika Shanleyho, amerického autora irského původu, jsou bezprostředně svázány s New Yorkem, s Bronxem, kde se 10. 3. 1950 narodil. „Vyrostl jsem v Bronxu mezi dělníky. V podstatě se jednalo o beztřídní společnost. Peníze nerozhodovaly. Nebyli tam žádní bohatí ani žádné velké domy. Církev a ulice byly jin a jang každodenního života. Celých patnáct let jsem se poflakoval se stejnými padesáti lidmi. Bylo to drsné místo, plné násilí, myšlenkově zaostalé a nakonec zcela zničené drogami.“ V Bronxu 60. let se odehrává jeho první film Five Corners (Pět nároží) – kriminální psychothriller, v němž se psychopat Heinz, právě propuštěný z vězení, snaží zmocnit mladé dívky. Film byl natočen v nezávislé produkci a John Patrik Shanley i oba představitelé hlavních rolí – Jodie Fosterová a John Turturro – za něj získali Independent Spirit Award. Dalším Shanleyho thrillerem, zasazeným do prostředí Bronxu, byl January Man (Lednový muž), v němž černá ovce newyorského policejního sboru Nick Starkey pátrá po vrahu osamělých žen. Bronx tvoří i pozadí řady Shanleyho divadelních her, v nichž se setkávají postavy z okraje společnosti a hledají naději pro svůj další život. Jednou z nejúspěšnějších je Danny and the Deep Blue Sea (Danny a hlubiny), v níž se násilnický řidič náklaďáku Danny, kterému jeho kolegové přezdívají zvíře, setkává v baru s Robertou, jejíž život je poznamenán sexuálním incidentem s otcem, je rozvedená, neschopná postarat se o vlastní dítě. Jejich počáteční rezervovanost postupně taje a před těmito loosery se objevuje poprvé v životě možnost smysluplného vztahu. V baru v Bronxu se odehrávají i jiné Shanleyho studie ztracenců, například jednoaktovka Welcome to the Moon (Vítejte na měsíci), v níž se dva přátelé rozhodnou řešit své problémy společnou sebevraždou, nebo Savage In Limbo (Peklo samoty), kde se skupina dvacetiletých štamgastů snaží zahnat zklamání a nudu. O těchto věcech dokáže psát Shanley s jemnou ironií, s nadhledem a přitom přesně charakterizovat své postavy v ostrých dialozích.
O svém soukromí John Patrik Shanley příliš nehovoří. Netají se ale tím, že byl vyloučen z katolické školy v Bronxu, následně navštěvoval soukromou školu v New Hampshire. Když se vrátil do New Yorku, studoval New York University, odkud odešel, aby vstoupil do armády a stal se vojenským žalobcem. Poté se začal profesionálně věnovat psaní, které jej přitahovalo od dětství, kdy vítězil v literárních soutěžích. Jeho autorské krédo zní: „Poslední dějství hry začíná, když diváci odcházejí z divadla a začínají mluvit o tom, co viděli.“ Svou autorskou dráhu dělí na dvě poloviny: „Věnuji se jednak psaní o vlastních problémech, ale na druhé straně také psaní o problémech společnosti.“
V Čechách známe některé jeho filmy, především romantickou komedii Moonstruck (Pod vlivem úplňku), za který získal Oskara, stejně jako herečky Cher a Olympia Dukakis. „Rád bych poděkoval všem, kdo mě během mého života udeřili nebo políbili a každému, koho jsem já udeřil nebo políbil,“ svěřil se v děkovací řeči při udílení Oskarů. Hollywood ale Johna Patricka Shanleyho zřejmě příliš neokouzlil: „Peníze jsou jako heroin a já jsem vyrůstal ve čtvrti zničené heroinem. Celý svůj život jsem pozoroval závislost. Celebrity jsou jako heroin. A neustálá chvála je jako heroin. A víte, nikdo není odolný vůči neustálé chvále. Musel jsem z toho vystoupit.“ V české distribuci byl také uveden např. film Alive (Přežít) o skutečné události z roku 1972, kdy se v Andách zřítilo letadlo s Uruguayským národním ragbyovým týmem, jehož někteří členové přežili jen díky kanibalismu. Vysílán byl u nás i televizní film Živě z Bagdádu (Live from Baghdad), opět podle skutečných událostí ze vzpomínek producenta CNN Roberta Wienera, který byl členem zpravodajského týmu informujícího o válce v Perském zálivu.
V roce 2005 sklidil celosvětový úspěch hrou Doubt (Pochyby), kterou uvádíme v české premiéře. Hra získala několik ocenění – Pulitzerovu cenu, Drama Desk Award a Tony Award. Světová premiéra se uskutečnila 24. 11. 2004 v off-Broadwayském divadle Manhattan Theatre Club, v květnu 2005 byla inscenace přenesena do Walter Kerr Theatre na Broadway, kde dosáhla neuvěřitelného počtu 525 repríz. Byla uvedena v řadě zemí, například Austrálii, Číně, Jižní Koreji, Španělsku, Japonsku a jinde. Ve Francii se režie ujal Roman Polanski. Katolická škola v Bronxu, krátce po atentátu na prezidenta Kennedyho, je místem, kde se střetává charismatický a neortodoxní učitel tělocviku a náboženství otec Flynn s ředitelkou školy, sestrou Aloysius, jejímiž životními hodnotami jsou kázeň, pracovitost a řád. Napínavé psychologické drama nepřináší jednoznačné odpovědi, relativizuje pojem viny a všem postavám nezbývá než pochybovat o svých rozhodnutích. O svém vztahu k víře, říká John Patrick Shanley: „Byl jsem vychován jako katolík, ale velmi mě přitahovali řečtí stoikové. A stále si připadám spřízněn více s řeckým pojetím filosofie, morálky a ducha než s katolicismem římským.“ Hra vyvolala ohlas i v církevních kruzích: „Kontaktovalo mě mnoho, mnoho katolických kněžích, kteří hru viděli. Jejich ohlasy byly vždy pozitivní. Na druhé straně musím říct, že mě neoslovil jediný biskup či kardinál, jen řadoví kněží a sestry,“ dodává autor. Při psaní hry vycházel z vlastních vzpomínek na dobu, kterou strávil v Základní škole svatého Antonína, především jej inspirovala skutečná sestra James, učitelka této školy. Později, když koncem šedesátých let přestaly sestry užívat jména mužských světců, přijala jméno Markéta, dodnes učí v New Yorku a má být poradkyní filmu podle hry Pochyby, jehož vznik je v jednání a který má režírovat Shanley osobně. Pochyby jsou první částí zamýšlené trilogie o problémech americké společnosti. V roce 2005 následovala hra Defiance (Vzdor), která se odehrává na základně americké námořní pěchoty v Severní Karolině v roce 1971, dva důstojníci, černoch a běloch, se střetnou nad rasovými problémy a otázkou, jak vysoká je cena, máme-li učinit správnou věc.

Repertoire