MENU

František Fröhlich

Vystudoval angličtinu a dánštinu na Univerzitě Karlově (1952-57). Pracoval v Čs. rozhlase a na Univerzitě 17. listopadu; od roku 1972 působí jako překladatel ve svobodném povolání. V roce 1990 začal externě učit na Filozofické fakultě UK, kde vedl překladatelský seminář pro studenty anglistiky a amerikanistiky. Překládá z angličtiny a ze severských jazyků.
Přeložil mimo jiné díla dánských, respektive severských autorů jako Benny Andersen, H. Ch. Andersen, H. Bang, S. S. Blicher, K. Blixenová, W. Heinesen, J. P. Jacobsen, H. Pontoppidan, M. Sjöwallová a P. Wahlöö; z angličtiny knihy S. Bellowa, D. Defoea, G. Durrella, G. Greena, B. S. Johnsona, W. Kennedyho, S. Lewise, H. G. Wellse a dalších. Většinu svých překladů doprovodil předmluvami či doslovy o překládaných autorech; je rovněž spoluautorem nového vydání Slovníku severských spisovatelů. Věnuje se i překládání divadelních textů. Přeložil několik her Harolda Pintera (Zradu, Měsíční svit, Milence a …a v prach se obrátíš) a Augusta Strindberga (Slečnu Julii, Věřitele, Karla XII., Do Damašku – I. A II. díl a Tu silnější), dále překládal Shakespeara (Coriolana a Jak se vám líbí), Webstera, Dekkera, ze současných autorů pak Caryl Churchillovou, Simona Graye, Michaela Frayna, Edwarda Bonda, Christophera Hamptona a další.
Zvláštní kapitolou jeho překladatelské činnosti je pozornost, již v posledních letech věnuje dílu Henrika Ibsena. Přeložil jedenáct jeho dramat: Domeček pro panenky (česky známý též jako Nora), Přízraky (dříve známé jako Strašidla), Nepřítele lidu, Divokou kachnu, Rosmersholm, Paní z moře (české také Paní z námoří), Hedu (dříve Heddu) Gablerovou, Stavitele Solnesse, Eyolfek, Johna Gabriela Borkmana a Když my mrtví procitneme.
Činohra Národního divadla uvedla dosud v jeho překladech: v roce 1988 Strindbergovu Slečnu Julii (režie Karel Kříž), v roce 1993 Ibsenovu Divokou kachnu (režie Ivan Rajmont), dále Pinterovy aktovky Milenec a …a v prach se obrátíš (1998; režie Karel Kříž), Ibsenova Johna Gabriela Borkmana (1998; režie Ľubomír Vajdička) a Churchillové Prvotřídní ženy (2004; režie Jiří Pokorný),Ibsenova Nepřítele lidu (2009, režie: Ivan Rajmont).

Repertoire