MENU

Adolf Branald

Narozen v Praze, zemřel v Praze. Jako syn režiséra a herce prožil pestré dětství
v divadelním prostředí. V roce 1932 maturoval na obchodní akademii v Praze, poté pracoval krátký čas v bance, později u olejářských firem (cesty do zahraničí: Rakousko, Itálie, Turecko). Po odchodu z obchodního prostředí po krátký čas střídal různá zaměstnání (pianista, knihkupec) a psal s otcem hry pro ochotníky, až nakonec zakotvil v roce 1936 v železniční službě. V letech 1946-1950 působil jako tiskový referent ředitelství drah v Praze, 1952-1959 byl redaktorem v nakladatelství Čs.spisovatel, poté se věnoval výhradně literární práci. Spolupracoval s rozhlasem, filmem a televizí. Své příspěvky otiskoval v mnoha literárních časopisech (Nový život, Host do domu, Plamen, Květy aj.). Mezi nejznámější díla patří romány z divadelního prostředí Stříbrná paruka (1947), Skříňka s líčidly (1960), My od divadla (1985), dvoudílný cyklus o velkém pražském nádraží Severní nádraží (1949) a Lazaretní vlak (1950), prózy Chléb a písně (1952), Dědeček automobil (1955), knihy reportážního charakteru Ztráty a nálezy (1961), Vizita (1967). Do historie české kinematografie
se vrátil prózou My od filmu (1988), zkušenosti redaktora se odrazily v knize Andělské schody (1990). V 70.letech byl postižen zákazem publikování.

Repertoire