Biografie
Narozen v Chomutově. Absolvent Taneční konzervatoře v Praze (1965), od roku 1966 členem a od roku 1971 sólistou baletu Národního divadla v Praze. Absolvoval stáž v Choreografickém učilišti A. J. Vaganovové v Petrohradě (1968). V letech 1987-1989 byl sólistou a šéfem baletu Laterna magika. Od roku 1990-2002 působil ve funkci uměleckého šéfa baletu Národního divadla v Praze.
Během své více než dvacetileté aktivní činnosti tančil stěžejní mužské role prakticky ve všech titulech repertoáru Národního divadla. Za všechny jmenujme Prince v Labutím jezeře, Spící krasavici, Louskáčkovi a Popelce, titulní role v Macbethovi, Faustovi, Faunově odpoledni, Spartakovi, Hoffmannových povídkách a Odysseovi, Romea i Merkucia v Romeovi a Julii, Oriona v Sylvii, Alberta v Giselle, Colina v Marné opatrnosti, Basila v Donu Quijotovi, Careviče v Ptáku Ohnivákovi, Adama ve Stvoření světa, Escamilla i dona José ve Vášni a mnoho dalších. Byl stálým hostem Oper am Rhein v Düsseldorfu (Labutí jezero, Orfeus, Kalevala, Duch růže, Sfinx aj.). Hostoval též ve Frankfurtu, ve Skotském královském baletu, v římské Akademii tance i Opeře, v Tokyo City Ballet, dále ve Francii, Belgii, Holandsku, Rakousku, Finsku, Španělsku, Švýcarsku, Řecku, na Kubě, v Austrálii i v dalších zemích.
Vlastimil Harapes je také úspěšným filmovým a divadelním hercem. Ztvárnil hlavní role v takových filmech jako Markéta Lazarová, Den pro mou lásku, Panna a netvor, Operace mé dcery, Wolfgang a Bolero. Vystupoval v divadelních hrách Bouře a Maškaráda a objevil se i v televizních inscenacích Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny, Dary hadího krále, Anynka a Čert a v řadě dalších pořadů. V letech 1984-1986 zvítězil v televizní divácké soutěži o nejlepšího tanečníka roku, v roce 1985 byl mezi všemi soutěžními obory absolutním vítězem.
V Národním divadle se podílel na choreografii a režii baletu Popelka (1994), Labutí jezero (1996), Někdo to rád ... (1994) a Mauglí (1996). Je spoluautorem libreta dětského baletu Broučci (1992).
V současné době působí jako baletní mistr baletu ND, Státního divadla v Košicích a je hostujícím pedagogem na Akademii tance v Římě. Mimo jiné se stále věnuje práci činoherce (J. Murrell - Poslední léto, J. B. Poquelin-Molière – Škola pro ženy, P. Merimée - Kočár nejsvětější svátosti, Gustav Skála - Nevidím to černě).
V roce 1998 získal čestné členství a čestný řád Ruské akademie uměnovědné
a hudební interpretace, v roce 2000 mu Evropská unie umění udělila Evropskou cenu G.Mahlera za baletní výkony. K 31.7.2009 byl ukončen pracovní poměr V. Harapese v ND. V roce 2012 získal Cenu Thálie 2011 za celoživotní taneční mistrovství.