MENU

Václav Havel

Narozen v Praze. V letech 1951-1955 pracoval jako chemický laborant, v roce 1954 maturoval na večerním gymnáziu. 1955 začal studovat na Ekonomické fakultě ČVUT, školu však nedokončil. 1957-1959 absolvoval základní vojenskou službu, 1959-1960 pracoval jako jevištní technik v Divadle ABC. 1960-1968 byl nejprve jevištním technikem, později asistentem režie a dramaturgem Divadla Na zábradlí, kde byly poprvé uvedeny jeho hry. V roce 1966 ukončil studium dramaturgie na Divadelní fakultě AMU. Poté až do roku 1989 ve svobodném povolání. V roce 1965 člen redakční rady literárního měsíčníku Tvář, předseda Aktivu mladých spisovatelů SČSS, 1968 předseda Kruhu nezávislých spisovatelů. 1969 byl obviněn z podvracení republiky. 1975 založil samizdatovou Edici Expedice. 1977 byl spoluzakladatelem
a jedním ze tří prvních mluvčích Charty 77; ve stejném roce vzat do vyšetřovací vazby a odsouzen podmíněně na čtrnáct měsíců pro poškozování zájmů republiky v cizině. 1978 spoluzaložil VONS (Výbor na ochranu nespravedlivě stíhaných). 1979 odsouzen na čtyři a půl roku nepodmíněně za podvracení republiky. 1983 mu byl ze zdravotních důvodů výkon trestu přerušen. 1986-1989 člen redakční rady samizdatového časopisu O divadle. 16.1.1989 uctil na Václavském náměstí památku Jana Palacha, vzápětí byl zatčen a uvězněn; v květnu 1989 podmíněně propuštěn. V červnu inicioval a podílel se na na petici Několik vět. Po 17.listopadu 1989 stanul v čele revolučního zápasu
s komunistickým režimem, byl jedním z iniciátorů a zakladatelů Občanského fóra. 29.12.1989 byl zvolen prezidentem republiky (znovu zvolen 5.7.1991).
Po neúspěšném jednání o udržení společného československého státu podal 20.7.1992 demisi. Od 2.2.1993 do roku 2003 prezidentem České republiky.
Je nositelem četných zahraničních a domácích cen, čestných členství, doktorátů
a občanství. Z jeho díla: divadelní hry Rodinný večer (1959), Autostop
(s I.Vyskočilem,1961), Zahradní slavnost (1963), Ztížená možnost soustředění (1968), Žebrácká opera (1972), Audience (1975), Vernisáž (1975), Horský hotel (1976), Chyba (1983), Largo desolato (1984), Pokoušení (1985), Asanace (1987); esejistické knihy O lidskou identitu (eseje z let 1969-1979; Londýn 1984,1989, Praha 1990),
Do různých stran (eseje z let 1983-1989; Praha 1990), Letní přemítání (1991), soubor reflexí a úvah z vězení Dopisy Olze (Toronto 1985, Praha 1990).
Pochází z přední pražské podnikatelsko-intelektuálské rodiny; syn stavebního inženýra a podnikatele Václava M.H., vnuk architekta Vácslava H., z matčiny strany vnuk redaktora, diplomata, ředitele Baťových závodů H.Vavrečky, synovec filmového podnikatele Miloše H., bratr Ivana H., manžel 1.Olgy Havlové, 2. Dagmar Havlové.

Repertoár