MENU

René Levínský

(vlastním jménem Pravoslav Oelsnitz)

Narodil se 15. února 1966 v Olešnici nad Halštrovem v saském Vogtlandu Evě Oelsnitz a Andreasi Bandovi, přímému potomkovi sládka broumovského pivovaru.

Po smrti otce v roce 1970 se s ním matka přestěhovala do stavení své matky ve východočeské vsi Levínská Olešnice, v níž Oelsnitz prožil mládí a podle níž mu i matka v roce 1973 změnila jeho poněkud germánsky znějící příjmení. Křestní jméno Pravoslav mu pak na René změnila v roce 1977, zasažena četbou knižní série „Jalna“.

Základní školu, kde si osvojil český jazyk, navštěvoval Oelsnitz ve Staré Pace, dále dojížděl do Hradce Králové na Gymnázium Josefa Kajetána Tyla. V Praze pak na fakultě jaderné a fysikálně inženýrské ČVUT vystudoval teoretickou fyziku (diplomová práce „O nekomutativním diferenciálním počtu  a kvantové grupě GL_J(2)“). Získal doktorát na CERGE Univerzity Karlovy (disertace „O síle v rozhodování“). V roce 2000 se vrátil do rodné Spolkové republiky Německo, aby nejprve šest let přednášel na Univerzitě Alberta Ludwiga v bádenském Freiburgu a pak téměř deset let pracoval jako zástupce ředitele výzkumného oddělení „Ekonomie strategických vztahů“ na Ústavu Maxe Plancka v durynské Jeně. Ve své vědecké kariéře se zabývá zejména teorií kooperativních a evolučních her a experimentální ekonomií. Je členem světové Game Theory Society.

Dramatikem se Oelsnitz stal během svého pobytu v Hradci Králové, zejména pod vlivem Markéty Rybové a Petra Stančíka. Jeho dosavadní dílo sestává z přibližně třinácti divadelních her pro dospělé a šesti loutkových her pro děti (ty podepisuje na památku svého otce Šimon Olivětín). Jeho hry Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou (pseudonym Samuel Königgrätz) a Harila (Helmut Kuhl) byly zfilmovány Pavlem Göblem.

V říjnu 1988 spoluzaložil divadlo Nejhodnější medvídci, v srpnu 2016 pak Divadlo Vojty Oláha. Světové premiéry jeho her jsou uváděny vesměs na scéně jeho domovských divadel, často v koprodukci s Divadlem Na tahu. Za svého dvorního režiséra považuje Andreje Kroba, mimo něj ovšem jeho hry režírovali např. Hana Burešová, Radek Beran, Zdeněk Bartoš, Martin Františák, Jan Frič, Michaela Homolová, Jakub Krofta, Ivo Kristián Kubák, Jiří Kubec, Slávka Mašínová, Marie Nováková, Jan Oborník, Tomáš Procházka, Akram Staněk, Petr Štindl, Johana Švarcová, Daniel Vavřík, Marek Zákostelecký a další. Jeho hry byly přeloženy do angličtiny, němčiny, polštiny, ruštiny, běloruštiny, litevštiny a francouzštiny.

Od svého návratu do Čech v lednu 2016 žije Oelsnitz na břehu Rokytky ve Vysočanech. Českého uměleckého života se účastní převážně o víkendech.

Repertoár