MENU

Petteri Salomaa

První vzdělání získal u svého otce, rovněž zpěváka, který působil jako pedagog na Akademii Jeana Sibelia v Helsinkách. Podíl na jeho dalším vzdělání měli Kim Borg, Hans Hotter, Jevgenij Něstěrenko a Erik Saedén. Již v 17 letech zpíval v hlavním městě Finska Helsinkách basové sólo Raphaela v Haydnově Stvoření světa. Roku 1981 zvítězil ve finské Národní pěvecké soutěži v Lappeenrantě; v roce 1983 debutoval ve Finské národní opeře v Helsinkách jako Figaro ve Figarově svatbě, který se od té doby stala jeho reprezentativní rolí. V té době započala jeho úspěšná jevištní a koncertní kariéra ve skandinávských kulturních centrech; roku 1984 zpíval ve švýcarské televizi basové sólo v Janových pašijích J. S. Bacha. Následoval velký úspěch v mozartovských představeních barokního divadla na zámku v Drottningholmu, 1986 jako Leporello v Donu Giovannim, 1987 jako Figaro, 1988 als Nardo v Zahradnici z lásky (La finta giardiniera). V londýnské Royal Festival Hall zpíval v Händelově Salomonovi, na festivalu v Salcburku ve Verdiho Don Carlosovi pod taktovkou Herberta von Karajana. Následovala vystoupení na festivalech ve Schwetzingen, ve Wexfordu (1985 v Händelově Ariodante), v Amsterodamu (1988 jako Masetto v Donu Giovannim a jako Papageno v Kouzelné flétně) a v Grand Théâtre v Genfu. V roce 1989 hostoval v Michiganské opeře jako Figaro ve Figarově svatbě. V Paříži zpíval Písně o mrtvých dětech Gustava Mahlera. Roku 1995 byl účasten v Helsinkách při prvním scénickém uvedení opery Erika Bergmana Zpívající strom (Det sjungande trädet) v roli Prince Hatta. V Tampere hostoval roku 1996 jako Silvio v Komediantech. Gramofonové nahrávky: pro HMV (IX. symfonie L. van Beethovena, Haydnovy mše), pro Philips (Verdiho Macbeth, Kouzelná flétna z Drottningholmu), DGG (Verdiho Síla osudu, Faust in Prokofjevově Ohnivém andělovi, Peer Gynt E.Griega), pro Decca (Figaro ve Figarově svatbě), pro Arts (Linda di Chamounix G. Donizettiho, Il matrimonio segreto D. Cimarosy) aj.

Repertoár