MENU

Martin Hilský

Působí jako profesor anglické literatury na Filozofické fakultě UK. Napsal dlouhou řadu esejů, studií a článků o anglické literatuře a množství předmluv či doslovů k přeloženým knihám; publikoval mj. v Literárních novinách, Světové literatuře, Lidových novinách, Divadle, Prostoru, Salonu Práva aj.

K jeho knižním publikacím patří např. Současný britský román (1992) a Modernisté (1995), byl editorem a spoluautorem knihy esejů Od Poea k postmodernismu (1993), publikoval knihu rozhovorů Když ticho mluví (2007) a knihu esejů o britské a americké literatuře Rozbité zrcadlo (2009) aj. Kromě pravidelné přednáškové činnosti na FF UK přednáší také na dalších českých i zahraničních univerzitách. Původně začal překládat anglickou a americkou prózu dvacátého století (mimo jiné např.: Lardener: Hnízdečko lásky, Steinbeck: Pláň Tortilla a Na Plechárně, Lawrence: Ženy milující a Stíny jara aj.).

Postupně se jeho zájem přesouval na překlady divadelních a básnických textů, zejména na dílo Shakespearovo. Jeho překlady her, mimo Shakespearových (první byl v roce 1983 Sen noci svatojánské) též např. Patrickovy Kennedyho děti, Shafferův Amadeus, Barnesovy Červené nosy a další, se už léta objevují v repertoárech většiny našich divadel. Česká divadla uvedla dosud v Hilského překladech více než 100 premiér (včetně her Shakespearových). Přeložil všech 38 Shakespearových her a právě v minulých dnech dokončil několikaletou práci na převodu celé jeho básnické tvorby.

Činohra Národního divadla uvedla dosud v jeho překladech: Patrickovy Kennedyho děti (1978), Wilderovo Naše městečko (1986), Goldmanova Lva v zimě (1989), Syngova Hrdinu Západu (1997) a Shakespearovy hry Marná lásky snaha (1987), Jak se vám líbí (1991), Zimní pohádka (1992), Cymbelín (1995), Sen noci svatojánské (1997), Othello (1998), Antonius a Kleopatra, Mnoho povyku pro nicHamlet (všechny 1999), Komedie omylů (2000), Večer tříkrálový (2001), Richard III. (2006), Dva vznešení příbuzní (napsal Shakespeare spolu s Johnem Fletcherem; 2008), Kupec benátský a další.

OCENĚNÍ

Za překlad Shakespearových Sonetů (1997) obdržel Jungmannovu cenu, za překlady a interpretaci Shakespearova díla mu byla Nadací Charty 77 udělena Cena Toma Stopparda za rok 2002, za tentýž rok získal také Výroční cenu Nadace Českého literárního fondu za rozhlasový pořad o Shakespearových Sonetech. V roce 2001 mu za zásluhy o šíření anglické literatury v České republice a za jeho shakespearovské překlady královna Alžběta II. udělila Řád Britského impéria.

ROZHOVORY

Martin Hilský: Shakespearovi pomohla osudová náhoda, Rozhlas.cz, 14. 7. 2013
Hilský: Díky Shakespearovi jsem objevil češtinu, Lidovky.cz, 19. 12. 2011
Ani Shakespeare není bez chyby, řekl v on-line rozhovoru překladatel Hilský, iDNES.cz, 26. 6. 2009

Repertoár