MENU

Mariusz Treliński

Host Opery

Mezinárodně proslulý polský filmový a divadelní režisér a umělecký ředitel Polské národní opery ve Varšavě Mariusz Treliński absolvoval Filmovou akademii v Łódźi v roce 1986 a v následujícím roce debutoval filmem Zad wielkiego wieloryba (Zadek velké velryby). Za film Pożegnanie jesieni (Rozloučení s podzimem, 1990) podle románu Stanisława I. Witkiewicze, který měl premiéru na festivalu v Benátkách, Mariusz Treliński získal Cenu Andrzeje Munka a Cenu Filmové komise za nejlepší debut udělovanou ministrem kultury Polské republiky. K dalším filmům patří Łagodna (Něžná, 1995) podle Dostojevského a Egoisté (2001). V letech 1990–1992 byl Mariusz Treliński uměleckým ředitelem Filmového studia Karola Irzykowskiho. Je podepsán také pod hrou Lautréamont–Sny se scénou Andrzeje Kreütz Majewskiho pro Teatr Studio ve Varšavě (1990) a pod Shakespearovým Macbethem pro varšavský Teatr Powszechny (1996). Režíroval rovněž řadu televizních filmů a hudebních videosnímků.
V opeře Treliński debutoval v roce 1999 velmi úspěšnou inscenací Pucciniho Madama Butterfly v Polské národní opeře (PNO) ve Varšavě; inscenaci uvedl o dva roky později Plácido Domingo ve Washingtonské národní opeře, kde ji znovu ji obnovil v roce 2006 a představení sám dirigoval. V roce 2005 dirigoval Valerij Gergijev tuto inscenaci v petrohradském Mariinském divadle. V roce 2009 Treliński režíroval Madama Butterfly v Palau de les Arts Reina Sofía ve Valencii. Mezi dalšími operními tituly figurují Szymanowského Král Roger (Polská národní opera, 2000), Verdiho Otello (PNO, 2001), Čajkovského Evžen Oněgin (PNO, 2002; Palau de les Arts Reina Sofía ve Valencii, 2011), Mozartův Don Giovanni (PNO, 2002; Los Angeles Opera, dirigent Kent Nagano, 2003; Los Angeles Opera, dirigent Hartmut Haenchen, 2008; Wrocławská opera, 2011), Čajkovského Piková dáma (Berlínská státní opera, dirigent Daniel Barenboim, v roli Heřmana Plácido Domingo, 2003; PNO, 2004), Giordanův Andrea Chénier (Washingtonská národní opera, dirigent Plácido Domingo, 2004; PNO 2005). Trelińského inscenace, hojně využívající symboliku a protkané mýtickými odkazy, tlumočí složité příběhy zalidněné realistickými a psychologizujícími portréty hrdinů a jejich vizí. Tato kombinace je příznačná i pro jeho ztvárnění Bohémy (PNO, 2006; Washingtonská národní opera, 2007), druhou inscenaci Krále Rogera (Mariinské divadlo, dirigoval Valery Gergijev, 2008; Edinburgh Festival, 2008), Musorgského Borise Godunova (Litevská národní opera, Vilnius, 2008;  poslední verze v PNO, 2009), Gluckova Orfea a Eurydiku (Slovenské národní divadlo v Bratislavě, 2008; PNO, 2009), Verdiho La traviatu (PNO, 2010), Pucciniho Turandot (PNO, 2011) a Manon Lescaut (PNO, 2012) a Wagnerova Bludného Holanďana (PNO, 2012; La Monnaie v Bruselu, 2013). Jeho produkce Rachmaninovova Aleka a Čajkovského Jolanty byly uvedeny poprvé v Mariinském divadle s dirigentem Valerijem Gergijevem v roce 2009 a tentýž rok také na festivalu v Baden-Badenu. Záznam představení Jolanty v Mariinském divadle s Annou Netrebko v titulní roli a dirigentem Gergijevem byl vydán na DVD (label Mariinského divadla). V lednu a únoru 2015 uvede Mariusz Treliński Jolantu s Annou Netrebko a Bartókův Modrovousův hrad v newyorské Metropolitní opeře.
Mariusz Treliński získal v roce 2001 Cenu Karola Szymanowského za Krále Rogera v Polské národní opeře. V říjnu 2008 byl již podruhé jmenován uměleckým ředitelem Polské národní opery ve Varšavě.


Foto Jacek Poremba

Repertoár