MENU

Françoise Denieau

Vystudovala klasický balet na taneční škole při pařížské Opéra National, u které následně získala první angažmá. Současně navštěvovala kurzy, které vedly Lilian Arlen a Nyota Inyoka. Ve své další taneční kariéře se soustředila na současný tanec. V roce 1972 opustila pařížskou Operu a společně s Jacquesem Garnierem a Brigitte Lefevre založili Théâtre du Silence. Podílela se také na vystoupeních souborů Dominiquea Bagoueta a Quentina Rouillera, jejími tanečními partnery byli Joseph Russillo, Félix Blaska a Peter Goss.
Zajímá se také o neklasické taneční techniky. Indická tanečnice Malavika Sarukkai ji přivedla k indickému tanci Bharatanatyam, který Françoise Denieau následně studovala v Indii. U francouzské specialistky na barokní tanec Francine Lancelot rozšířila svůj záběr také na historický tanec. Roku 1987 se stala členkou souboru Ris et Danceries, kde se věnovala taneční a pedagogické práci; zároveň byla asistentkou choreografky Francine Lancelot. V letech 2002-04 jí Francine Lancelot svěřila choreografii Bachovy Suity II v pařížské Opéra National – Garnier. Od roku 1993 působí též v Centru barokní hudby ve Versailles (Centre de Musique Baroque de Versailles) pod uměleckým vedením Oliviera Schneebeliho jako pedagožka a choreografka.
Její vlastní choreografická práce zahrnuje Lullyho Triumf lásky (Le Triomphe de l’Amour) pro Opéra royal du château de Versailles, operu Daniela Souliera Vdova a cvrček (La veuve et le Grillon) pro pařížský soubor La Péniche Opéra, operu Croesus Reinharda Keisera pro Staatsoper Berlin (dirigent: René Jacobs) a Landiho operu Sant'Alessio ve spolupráci s režisérem Benjaminem Lazarem a dirigentem Williamem Christiem pro soubor Les Arts Florissants.
V sezoně 2008/2009 připravuje Händelovu operu Rinaldo pro Národní divadlo v Praze, která bude v další sezoně uvedena v koprodukci operních divadel v Rennes, Caen a Luxembourg, a Lullyho operu Amadis pod taktovkou Oliviera Schneebeliho.
Aktualizace: únor 2009

Repertoár