Ferdinand Pujman

Biografie

Narozen v Nížkově (u Přibyslavi), zemřel v Praze. Od dětství byl veden k zájmu o hudbu (hrál na klavír a na varhany) a o literaturu. Otec byl v Nížkově ředitelem školy a kůru. Na jeho přání vystudoval Pujman v letech 1906-1912 stavební inženýrství na pražské Vysoké škole technické, přestože se chtěl po maturitě věnovat zpěvu. Zpěv studoval 5 let v soukromé hudební škole Dvořákeum u A.Heřmana, další 2 roky (opět soukromě) nejprve u V.Viktorina a posléze u H.Laška. V dalším školení zabránilo Pujmanovi poranění hlasivek. Prohluboval své znalosti ve hře na klavír a na varhany, pravidelně hospitoval na zkouškách Orchestrálního sdružení řízených O.Ostrčilem. Zároveň navštěvoval v letech 1907-1913 (s přestávkami) jako mimořádný posluchač Filozofické fakulty Univerzity Karlovy přednášky Z.Nejedlého (dějiny opery,estetika,instrumentace), O.Zicha, A.Nováka, J.Šusty, K.Chytila, F.Čády. Zajímal se o středověkou estetiku a filozofii, o odkaz J.Husa, J.Blahoslava a J.A.Komenského, o dílo F.Palackého, J.Jungmanna, K.Havlíčka Borovského. Po roce 1912 měl jako stavební inženýr soukromou praxi, od roku 1917 byl zaměstnán u Zemského výboru v Čechách. Ve Státním divadle Brno nastoupil dráhu operního režiséra v sezóně 1920/1921. Již v roce 1921 hostoval v ND, v témže roce byl uvolněn Zemským výborem pro funkci režiséra opery ND, v roce 1926 byl v ND řádně angažován. Po nucené přestávce způsobené uzavřením českých divadel za okupace byl v červnu 1945 jmenován dramaturgem opery, v roce 1947 vrchním režisérem. V ND působil až do 31.1.1950 a znovu od 1.9.1956 do 31.12.1959 ve funkci dramaturga a režiséra. Časopisecky začal Pujman publikovat již v době svých vysokoškolských studií. Přispíval celkem do více než 30 časopisů a novin. Byl redaktorem časopisu Národní divadlo, spoluvydavatelem sborníků a publikací ND. Z inscenací, které nastudoval v zahraničí, byla nejvýznamnější světová premiéra Hábovy Matky v Mnichově (1931), dále Prodaná nevěsta v Rize (1934) a v Tallinu (1937), Dalibor v Bělehradě (1935). Byl vyznamenán lotyšským a estonským řádem a stal se čestným členem divadla Estonia v Tallinu. Spolupracoval však také s litomyšlskými ochotníky, s nimiž v letech 1935-1944 nastudoval 6 českých oper. Významná byla Pujmanova činnost pedagogická: v roce 1921 byl povolán na Konzervatoř Praha jako učitel mimiky a operní režie, byl zde také dramaturgem a režisérem operní školy a v roce 1926 operního studia, které založil spolu s O.Ostrčilem. V letech 1946-1949 byl pověřeným profesorem AMU, 1949-1959 působil jako řádný profesor, 1959-1960 jako externí učitel operní režie a dramaturgie, 1950-1959 ve funkci vedoucího katedry operní režie a zpěvu. Již v roce 1946 založil Operní studio AMU. Pujman patříl rovněž k významným překladatelům operních a písňových textů. Napsal též operní libreta ke dvěma operám A.Háby (Nová země, Nezaměstnaní) a filmový scénář k Novákově symfonické básni V Tatrách (realizoval jej 1931-1932). Bohatá byla i jeho činnost přednášková (o Smetanovi,Fibichovi, Foerstrovi, Ostrčilovi,V.Novákovi,K.Burianovi,Vodákovi,o ND,o středověké estetice apod.). Účinkoval též často jako klavírní doprovázeč při koncertních vystoupeních zpěváků ND a režíroval hudebně dramatická díla v rozhlase. Manžel spisovatelky Marie Pujmanové.