MENU

Antonín Dvořák

Narozen v Nelahozevsi, zemřel v Praze. Syn řezníka a nadšeného muzikanta odešel v roce 1857 do Prahy na varhanickou školu. Profesionální dráhu začínal jako violista v soukromém orchestru, poté hrál jedenáct let v orchestru Prozatímního divadla a tři roky zastával místo varhaníka u sv.Vojtěcha. Věnoval se také komponování, ale většinu svých prací z této doby spálil. Teprve když v roce 1875 obdržel stipendium, začal se díky zlepšeným existenčním podmínkám skladatelské práci intenzivně věnovat. Slovanské tance mu přinesly světové uznání. V roce 1890 byl jmenován profesorem pražské konzervatoře a o dva roky později odjel poprvé do New Yorku.
Těžištěm Dvořákova hudebního díla byly symfonie. Napsal jich devět a ta nejznámější Z Nového světa vznikla za jeho pobytu v Americe (1892-1893). Rozsáhlá byla i jeho písňová tvorba a skladby s duchovní tematikou. A.Dvořák složil také jedenáct oper, z nichž především Rusalka, Jakobín a Čert a Káča jsou dodnes trvale na repertoáru světových operních scén. Velké úspěchy zaznamenal jako skladatel i jako dirigent především v Anglii, kam podnikl osm zájezdů. Dvořák byl též vynikající pedagog - kromě svého geniálního skladatelského díla po sobě zanechal i generaci skvělých žáků (J.Suk, V.Novák, O.Nedbal). Je pohřben na Vyšehradě, hrob č. 101.

Repertoár