MENU

opera 3. 6. 2016

Státní opera zakončuje sezonu koprodukční Elektrou se Susan Bullock

Národní divadlo zakončí operní sezonu 2015/2016 velkolepě. Poslední premiérou před rekonstrukcí Státní opery bude 10. a 14. června 2016 inscenace Elektry skladatele Richarda Strausse v hudebním nastudování dirigenta Rolanda Böera, v režii Keitha Warnera a v titulní roli se Susan Bullock. Právě v roli Elektry debutovala Susan Bullock v Metropolitní opeře v New Yorku před šesti lety a sklidila za ní ovace publika a nadšení hudební kritiky. Nyní se představí pětkrát v červnu v Praze v nové inscenaci v koprodukci se San Francisco Opera a Badisches Staatstheater Karlsruhe.

Po Straussově Salome pokračuje Státní opera v dramaturgii pro náročného diváka s mezinárodním sólistickým obsazením. Kromě Susan Bullock se v Elektře představí neméně vyhledávaná Rosalind Plowright coby Klytaimnestra, role Chysothemis se zhostí německá sopranistka Anna Gabler, Aigisthem bude Richard Berkeley-Steele a Orestem Károly Szemerédy.

Stejně jako v případě Salome objevil skladatel archetypální starověký námět pro svou novou operu na progresivní berlínské scéně divadelníka Maxe Reinharda v první dekádě 20. století, kdy západní Evropou rezonoval zájem o psychoanalýzu a Richard Strauss měl ambici nabídnout nový kompoziční styl. Zájem uvést dílo v Praze způsobil nakonec i svár mezi dvěma operními scénami, kdy proti dřívějším zvyklostem uvedlo německou Elektru jako první Národní divadlo, a až poté Nové německé divadlo pohostinsky, a to drážďanskou inscenací. Richard Strauss patří také mezi několik málo skladatelů, kteří osobně dirigovali svá díla jak v Národním divadle, tak v Novém německém divadle, dnešní Státní opeře.

„Sledovat Elektru je jako jízda na horské dráze; člověk přitom zažívá ohromnou škálu emocí. Důvodem je jak Straussova hudba, která má schopnost diváky zcela uhranout, tak i samotný příběh, se kterým se lidé mohou ztotožnit,“ říká sopranistka a držitelka britského státního vyznamenání pro přínos opeře Susan Bullock. „Inscenační tým se rozhodl využít symboliku antického Řecka k vyprávění příběhu současné ženy, která se o sobě dozvídá skutečnosti prostřednictvím útržků ze života Elektry. Tento přístup, ve kterém je minulost chápána jako prostředek pro poznání přítomnosti, je neobyčejně poutavý a ve světě opery zatím celkem ojedinělý,“ dodává Susan Bullock.

Hudební nastudování svěřilo Národní divadlo renomovanému německému dirigentovi Rolandovi Böerovi. „Elektra reprezentuje vrchol Straussovy expresionistické tvorby. Její úspěšné nastudování proto nevyžaduje jen mechanickou znalost partitury; důležité je i pochopit, proč skladatel dílo stvořil a co jím chtěl doopravdy říct. Z čistě hudebního hlediska se proto domnívám, že Elektra nevyžaduje přílišnou osobní interpretaci. Budu se snažit co nejvíce respektovat skladatelovy původní záměry,“ říká Roland Böer. Až 115členný orchestr předepsaný pro provozování Elektry nabízí dirigentovi mimořádný symfonický aparát.

„Příběh je zasazen do současného muzea antické historie, ve kterém se mladá dívka seznamuje s životem mytické Elektry. Tragédie Agamemnónovy dcery v ní postupně vyvolává dlouho potlačované vzpomínky i démony, nyní vyobrazené prostřednictvím Sofoklova díla. Divák se tak stává svědkem osobního a upřímného pokusu o sebepoznání, iniciovaného velmi silným, byť fiktivním sledem událostí. Klíčová pro nás byla otázka, zda lze čelit pravdě tím, že se rozhodneme neschovávat se před lží,“ přibližuje jádro svého přístupu režisér Keith Warner.

„Důvod, proč jsme děj zasadili právě do současného minimalistického muzea, tkví v tom, že jednotlivé historické artefakty mohou výborně sloužit jako mechanismy umožňující introspekci,“ objasňuje výtvarné a prostorové pojetí scénograf Boris Kudlička. Rovněž osobnost a umělecká práce tohoto nejúspěšnějšího slovenského scénografa spojuje inscenaci Salome z předchozí sezony Státní opery s připravovanou Elektrou.

Pro Rosalind Plowright bude Klytaimnestra návratem do Prahy. Před jedenácti lety se představila jako Fricka ve Wagnerově Valkýře v Národním divadle. „Klytaimnestra má velmi extrémní povahu. Když jsem se ještě soustředila výhradně na sopránové role, většina mých postav byly hrdinky okázalé, krásné, ale nepříliš duchaplné. Jejich neustálé naříkání nad nešťastnou láskou mi časem přišlo hrozně ubrečené,“ říká britská pěvkyně a pokračuje: „Zatoužila jsem po něčem, co je hlubší, důraznější a možná i sprostší. A i když se mi toto přání do jisté míry splnilo s Lady Macbeth, Normou a Médeou, zaujala mě nejvíce právě Klytaimnestra a to svou definitivní sílou. Má v sobě žár, co se dá uchopit, pochopit, zazpívat i zahrát.“

Národní divadlo nabídne Elektru Richarda Strausse ve Státní opeře 10., 14., 18., 22. a 25. června 2016. V následujících sezonách uvedou inscenaci koprodukční partneři - San Francisco Opera a Badisches Staatstheater Karlsruhe.

Stáhnout zprávu
209 KB, PDF


Další tiskové zprávy