MENU

Petr Kofroň

Umělecký ředitel Opery

Studia skladby a dirigování na JAMU v Brně absolvoval v roce 1979. Posléze (1983) byl spoluzakladatelem souboru pro soudobou hudbu Agon Orchestra, ve kterém působí jako dramaturg a dirigent. Orchestr se věnuje české hudební avantgardě 60. let minulého století a současné alternativní české a světové hudbě. Domovskou scénou Agon Orchestra je Divadlo Archa, kde pořádá každoročně cyklus čtyř novinkových koncertů. Vystupuje však po celé Evropě.
Petr Kofroň dirigoval koncerty souboru nejen ve většině evropských států, ale i v USA (např. v Lincoln Centre v New Yorku), Kanadě a jinde. Spolupracoval i s dalšími hudebními tělesy – mimo jiné s Orchestrem FOK, Pražskou komorní filharmonií, Talichovým orchestrem. Jeho činnost skladatelská, dirigentská i organizační je velmi rozsáhlá a pestrá, často se mu dostává významných ocenění. Vedle soudobé české hudby věnuje velkou pozornost americké hudbě 20. století, specializuje se na díla amerických minimalistů.
Jako skladatel a dirigent se podílel na vydání několika CD. Je také autorem několika knih o hudbě (Věčné hledání – kapitoly o západní poválečné hudbě, Třináct analýz, Grafické partitury a koncepty ad.) V posledních letech se stále víc obrací k popu a rocku – je autorem muzikálu Magická flétna (2006), opery Mai 68 (2008) a big-bandového quasijazzu, např. Symfonie Titan (2005) a Magor (2008).
V letech 1996-2004 působil jako umělecký šéf opery Divadla J. K. Tyla v Plzni, která za jeho působení doznala uměleckého vzestupu. Ke spolupráci sem přizval řadu režisérů stojících dosud mimo operní svět, ale reprezentujících trendy soudobého divadla. Zde také začal dirigovat operu (nastudoval zde např. Fibichovu Šárku, Čajkovského Jolantu, Smetanovu Hubičku, Straussovu Ariadnu na Naxu aj.) a zavedl a dirigoval koncerty symfonického orchestru opery.
V Národním divadle se hrály jeho opery Fantom, čili Krvavá opera a Mai 68. S Činohrou Národního divadla spolupracuje jako autor scénické hudby už od roku 1992, kdy složil hudbu ke Koltesovu Boji černocha se psy; do současnosti to je už asi deset inscenací, které zde byly hrány s jeho hudbou – naposledy Shakespearova a Fletcherova hra Dva vznešení příbuzní a Ibsenův Nepřítel lidu. Ve Státní opeře Praha nastudoval operu Philipa Glasse Pád domu Usherů (1999) a v Opeře Národního divadla jeho Krásku a zvíře (2003) a Les Enfants terribles (2011), dále Man and Boy: Dada (2004) Michaela Nymana. Od srpna 2013 je uměleckým ředitelem Opery Národního divadla a Státní opery v Praze.

Další členové souboru Opera Národního divadla