Koncert
Bouře
Národní divadlo
Orchestr Národního divadla
Biografie
Orchestr Národního divadla patří k nejstarším orchestrům v České republice. Jeho kořeny sahají do období Prozatímního divadla (1862-1883), kdy se z kapely Karla Komzáka stal v roce 1865 orchestr Prozatímního divadla (Královské zemské české divadlo v Praze).
Na formování orchestru měli vliv první kapelníci Jan Nepomuk Maýr, následně Bedřich Smetana a Adolf Čech. Jako violista působil v orchestru Prozatímního divadla i později světově proslulý skladatel Antonín Dvořák, harfenistou byl Karel Kovařovic, skladatel a šéf opery Národního divadla v letech 1900-1920. Pro potřeby větší budovy Národního divadla, definitivně otevřené 18. listopadu 1883, byl orchestr přičiněním tehdejšího ředitele Národního divadla Františka Adolfa Šuberta rozšířen o další hráče.
Významnými osobnostmi v čele orchestru byli šéfové opery a dirigenti Karel Kovařovic, Otakar Ostrčil, Václav Talich, Jaroslav Vogel, Otakar Jeremiáš, Zdeněk Chalabala, Jaroslav Krombholc, František Vajnar, Zdeněk Košler, Jaroslav Kyzlink a Robert Jindra. S orchestrem spolupracoval také Richard Strauss, Karl Böhm, Charles Mackerras, Bohumil Gregor, Jiří Kout, Jiří Bělohlávek, John Fiore, z nejmladší generace českých dirigentů Tomáš Hanus, Tomáš Netopil a Jakub Hrůša.
Orchestr se podílel na světových premiérách oper Bedřicha Smetany (také symfonické básně Má vlast), Antonína Dvořáka (ale např. i jeho kantáty Stabat Mater, Symfonií č. 4 a 8, předeher Karneval, V přírodě a Othello, Slovanských tanců ad.), Zdeňka Fibicha, Leoše Janáčka (Výlety páně Broučkovy) a Bohuslava Martinů (Juliette) ad. Orchestr provedl jako první mimo Rusko opery Petra Iljiče Čajkovského Evžen Oněgin a Piková dáma nebo poprvé mimo Itálii opery Giuseppa Verdiho Otello a Falstaff.
Orchestr působí při operních a baletních představeních a koncertech v Národním divadle a ve Stavovském divadle. Během zájezdů Národního divadla se orchestr představil nejen v tuzemsku (festivaly Pražské jaro, Smetanova Litomyšl aj.), ale také např. v Německu, Itálii, Španělsku, Nizozemí (Holland Festival), Skotsku (Edinburský festival), Slovensku, Maďarsku, Polsku, Rusku, nebo Japonsku. Orchestr se podílel na nahrávkách Československého a Českého rozhlasu, Československé a České televize, gramofonových firem Esta, Supraphon či Deutsche Grammophon.
bb
