Biografie
Constantin Trinks se mezinárodně etabloval dirigováním série představení Straussova Růžového kavalíra při oslavách stého výročí této opery v drážďanské Semperově opeře a Bavorské státní opeře v Mnichově v roce 2011. Je jedním z nejmladších dirigentů řídících kompletní operní dílo Richarda Wagnera ještě před svými čtyřicetinami, včetně Zákazu lásky v Bayreuthu v roce 2013. Talent rodáka z Karlsruhe se rychle rozvíjel na důležité pozici v Sárském státním divadle, kde dirigoval opery jako L. Nono: Intolleranza 1960, Puccini: Bohéma, Mozart: Don Giovanni, Wagner: Zlato Rýna, Lohengrin, Strauss: Salome, Bizet: Carmen, Verdi: Don Carlo, La Traviata, Mascagni: Cavalleria rusticana, Leoncavallo: I pagliacci, Sallinen: Kullervo a evropskou premiéru The First Emperor (První císař) Tan Duna. Hluboce zakořeněn v německé kapelnické tradici, byl posléze jmenován hudebním ředitelem ve Státním divadle v Darmstadtu, kde inicioval provedení Prstenu Nibelungova s ohlasem v mezinárodním tisku, následovala nastudování oper Mistři pěvci norimberští, Parsifal, Fidelio, Aida a světová premiéra Orffova raného díla Gisei (dostupné na DVD) v kombinaci s De temporum fine comoedia. Je stálým hostem mnoha významných operních domů, jakými jsou Semperova opera v Drážďanech, Bavorská státní opera v Mnichově, Theater an der Wien, Vídeňská státní opera, Státní opera v Hamburku, Národní opera v Paříži, Nové národní divadlo v Tokiu, operní domy ve Frankfurtu a Curychu. S velkým uznáním se setkalo jeho nastudování Švandy dudáka Jaromíra Weinbergera v roce 2012 Semperově opeře (dostupné na CD Edition Hänssler). Wagnerovo dvousetleté výročí narození v roce 2013 oslavil provedením Bludného Holanďana v Drážďanech (kde byl ve světové premiéře uveden před 150 lety), Tannhäusera v Tokiu, Štrasburku, Německé opeře v Berlíně a Frankfurtu a rovněž Wagnerovou ranou operou Zákaz lásky na festivalu v Bayreuthu. V sezoně 2015/2016 dirigoval Così fan tutte a Arabellu v Bavorské státní opeře a Zákaz lásky v Národní opeře ve Štasburku. Teatro Massimo v Palermu ho pozvalo k dirigování Henzeho Gisely, v Curychu nastudoval Brittenovo Utahování šroubu. V Theater an der Wien zahájil sezonu Marchnerovým Hansem Heillingem. Na poli symfonické hudby spolupracoval s orchestry, jako jsou hr-Sinfonieorchester, Tokijský filharmonický orchestr, Soulský filharmonický orchestr, Orchestre National de Bordeaux, RSO Wien a Vancouver Symphony Orchestra. Po sérii provedení Symfonie č. 1 Hanse Rotta v Salcburku absolvoval turné s touto skladbou s Deutsche Radiophilharmonie Saarbrücken po Německu a Francii. S Barcelonským symfonickým orchestrem, Malajsijskou filharmonií a Hongkongskou filharmonií spolupracoval na provedeních Schumannových a Mendelssohnových děl. Na podzim 2016 debutoval se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, po úspěšném debutu s Mnichovskou filharmonií v létě 2016 provedl tamtéž v prosinci Beethovenovu 9. symfonii. Po úspěšné nahrávce Weinbergerova Švandy dudáka (Staatskapelle Dresden) získal mnohá ocenění za živou nahrávku Rottovy symfonie provedené v Salcburku.