MENU

Laterna magika

RepertoárProgram a vstupenky
  • Laterna magika Nová scéna

    Kouzelný cirkus

    Nejúspěšnější inscenace Laterny magiky všech dob. Hrajeme na Nové scéně.

    Nejbližší představení

19. 11. 2014

Vernisáž výstavy 55 let Laterny magiky v Praze

Ve čtvrtek 20. listopadu 2014 se v 17.00 hodin v prostorách Café NONA na Nové scéně Národního divadla uskuteční výstava inscenačních plakátů Laterny magiky, kterou si připomeneme 55 let trvání tohoto souboru v Praze. Z dobu své existence, která se započala o rok dříve fenomenálním úspěchem na světové výstavě Expo 58 v Bruselu, uvedla Laterna magika 36 premiér. Některé z nich Vám připomeneme právě výstavou plakátů, které v době prvních uvedení provázely.

Inscenační plakát je vždy malé umělecké dílo samo o sobě, a tak můžeme i v rámci naší výstavy sledovat tendence jeho vývoje. Od barevných koláží, přes abstraktní výtvarné návrhy či naivistické kresby a čisté grafické tisky pracující jen se dvěma či třemi barvami, až po současné pojetí, které u divadelního plakátu dosazuje do popředí fotografii jako hlavní médium sdělení. Z archivu Národního divadla jsme vybrali některé nejzdařilejší práce, které pro Laternu magiku vytvořili známí výtvarníci a grafici. Z těch nejvýznamnějších je to například Zdenek Seydl, Josef Flejšar, Vladimír Fuka, Petr Sís a další.


10. 11. 2014

Vzpomínáme

Dne 2. listopadu 2014 zemřel jeden z dlouholetých spolupracovníků Laterny magiky, pan Emil Kahoun (* 29. 6. 1920), který v divadle pracoval několik desítek let již od bruselského Expa 58 jako inspicient. Se souborem Laterny magiky se například zúčastnil mnoha významných zahraničních zájezdů. Kromě památné účasti na Světové výstavě v Bruselu, kde se zformoval i samotný soubor Laterny magiky, např. na výstavách v Montrealu (1967), Osace (1970).
18. listopadu 1982 mu byl uděl čestný titul Zasloužilý člen Národního divadla tehdejším minstrem kultury Milanem Klusákem.

Jménem někdejších členů Laterny magiky, kteří pana Kahouna znali, se dovolujeme připojit s vyjádřením soustrasti.


20. 10. 2014

Památka na návštěvu dětí z DD Krásná Lípa

Když jsme pozvali na představení Kouzelného cirkusu mladé diváky z Dětského domova v Krásné Lípě, nečekali jsme, s jak úžasnými ohlasy se setkáme. Jsme velice rádi, že se dětem návštěva na Nové scéně a na našem představení tolik líbila a určitě zůstaneme dál ve spojení. Přišla nám krásná poděkování, která tanečníky moc potěšila. Prohlédněte si další fotky na facebooku

Více o představení


13. 10. 2014

Děti z domova v Krásné Lípě na návštěvě představení Laterny magiky

Tanečníci Laterny magiky pozvali na dvě sobotní představení inscenace Kouzelný cirkus mladé diváky z Dětského domova Krásná Lípa. Na návštěvu odpoledního programu 4. a 11. října dorazily skupinky s hodinovým předstihem, aby se mohla uskutečnit také prohlídka v zákulisí Nové scény. Po představení se pak děti ještě po každé krátce setkaly s tanečníky na jevišti.

Akce se uskutečnila z iniciativy členky souboru Laterny magiky Sandry Danielové, která své kolegy motivovala. „O Dětském domově v Krásné Lípě jsem se dozvěděla od svého dlouholetého kamaráda Matěje Rychlého, který je reportérem TV Prima a tento dětský domov podporuje už několik let. Snaží se jim pomáhat, dělá sbírky, vozí dětem pozornosti. Když jsem přemýšlela, jak také pomoci, napadlo mě, že my tanečníci děláme naši práci s radostí a že se s nimi můžeme o trochu té radosti podělit, když je pozveme do divadla.“ Z návštěvy dětí na Nové scéně vznikla také pro Primu krátká zpravodajská reportáž.

Pro většinu dětí byla návštěva představení jejich prvním setkáním s divadlem a v každém případě prvním setkáním s tancem na jevišti. Po první návštěvě byli inscenací a atmosférou v divadle tak nadšeni, že chtěli jet druhý víkend znovu a jak s úsměvem vyprávěla jedna z jejich vychovatelek, už dlouho se její svěřenci nechovali tak vzorně jako v týdnu před druhou návštěvou. Návštěvníky provedl zákulisím šéf souboru Pavel Knolle, děti se dozvěděly o historii souboru Laterny magiky, mohly podívat i do technického zázemí, odkud se promítá film, nebo si v kostymérně vyzkoušet masky. Návštěva takto vděčného publika je výjimečná i pro samotné tanečníky. „Tanečníkům se hned hraje lépe, když vidí, že jsou tu nadšení diváci, kteří by se jinak na takové představení vůbec nedostali. Sami máme obrovskou radost, když máme vnímavé publikum a děti jsou neuvěřitelně vděčné,“ uzavírá Sandra.

Fotografie najdete na našem profilu na Facebooku.

 

Více o představení


3. 10. 2014

Laterna magika podpoří projekt Srdcerváči

Laterna magika se rozhodla podpořit projekt Srdcerváči, který se „celým srdcem rve“ za dostatek férové práce pro zdravotně postižené.
Úspěšná kampaň Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením NFOZP s názvem Srdcerváči pokračuje. V minulém roce se Srdcerváčům podařilo získat téměř 500 000 korun a najít práci pro více než 600 lidí. Výtěžek je věnován na podporu nových pracovních příležitostí pro lidi, kteří neměli tolik štěstí a kvůli svým handicapům těžko hledají zaměstnání.
A o co že jde? Projekt stojí na principu „win-win“. Jako protihodnotu za finanční příspěvek si dárce může vybrat nevšední dárek či zážitek ze srdcerváčského katalogu, který nelze běžně koupit a který poskytují instituce, firmy, ale i jednotlivé osobnosti. Mezi jiným se také dárci mohou vydat do Laterny magiky a kromě odpoledního představení inscenace Vidím nevidím se podívat i na zkoušku, prohlédnout si zákulisí a setkat se s umělci. Více: http://www.srdcervaci.cz/narodni-divadlo-laterna-magika

Více o představení


1. 10. 2014

"Lepší projektory mají u nás jen planetária v Brně a ve Stromovce."

V časopise Národního divadla vychází právě kratší verze rozhovoru s vedoucím jevištního provozu Nové scény ND Petrem Voříškem. Pojďte se podívat do útrob zmodernizované Laterny magiky. Laterna magika nejsou jen tanečníci a herci. Aby se na jevišti mohlo kouzlit pro diváky, musí se do představení zapojit technologie a jejich ovládání je také uměním. A každá doba a každá technologie má své výhody a nevýhody. Až si příště budete vychutnávat představení, vzpomeňte si také, co všechno se musí odehrávat v zákulisí, aby Laterna mohla předvádět svoje kouzla.

Laterna magika přišla jako první se spojením jevištní akce a filmu. Všichni ale tušíme, že s klasickou filmovou technologií se dnes už v divadle nepracuje. Je digitální éra jednodušší? Co se na práci na multimediálním představení změnilo?

Klasický film i digitální technologie mají své výhody a nevýhody. Jak se pracovalo dřív? V Laterně magice se představení promítala přes tři samostatné filmové projektory. Byly pohyblivé, takže s nimi bylo možné manipulovat, směrovat je, vyřezávat obraz a podobně. To nebylo ani v kinech, kde byl obraz fixní, principem Laterny naopak byla stálá práce s obrazem. Každý projektor obsluhoval jeden technik, který přiostřoval, měnil objektivy a dělal další ruční korekce.

 

Byl přechod na novou technologii snadný?

Dlouho jsme hledali způsob, jak nahradit klasickou kinofilmovou promítačku, protože je velmi účinná, má velký výkon a vytváří kvalitní obraz. Pokud se dnes pustí videozáznam na tak velký obraz a z velké vzdálenosti, je vidět každý kaz a nedostatek. Dokonce i v rozlišení full HD můžete vidět pixely, jako kdyby se obraz rozpadal na kostičky. Může dojít ke zkreslení nebo přerušení plynulosti pohybu, což by klasická promítačka neudělala (v ní se ovšem mohl přetrhnout film).

Z toho důvodu se všechny dnešní filmy nahrávají v nejvyšší kvalitě Super Full HD, s tím se pracuje ve střižnách, existují speciální promítačky a zpracování takového materiálu i projekce pak stojí v řádech milionů. To by pro nás bylo samozřejmě nedostupné, takže jsme udělali kompromis. Máme jedny z nejprofesionálnějších promítaček, který jsou pro nás dostupné, přístroje Barco o výkonu 14 000 ANSI lumen (to je jednotka světelného toku: standard v divadle je 6 až 10 000, v domácnostech stačí 2 až 3 000, protože jde o krátkou vzdálenost). I tak jsou to drahá zařízení, mají poměrně vysoký náklad na provoz. Tyhle Barca HDX W14/14.000ANSI jsou v rozlišení Full HD v používání v divadlech nebo eventových akcích skutečně neobvykle kvalitní a výkonné. My je máme v plném vybavení všemi typy objektivů, což je ještě vzácnější, standardně se používají jen jednoúčelově. Lepší projektory má u nás už jen planetária v Brně a ve Stromovce.

ČTĚTE CELÝ ROZHOVOR ZDE

Jak je to s personálem, kolik lidí musí „obsloužit“ představení?

V zásadě stačí dva. Dříve tři technici pracovali u promítaček a jeden tzv. „odbavoval“ představení. Teď je proces řízen v několika počítačích, jeden například odbavuje tři nezávislé obrazy, druhý počítač vytváří různá zatmívání a deformace obrazu a současně dává pokyny projektorům, jestli mají jít na plný výkon nebo se zaclonit. Počítače spolu komunikují a obraz je odesílán do 3 moderních projektorů. Používáme většinou jen dva počítače, ale může se stát, že „zamrznou“ nebo udělají chybu, takže paralelně běží další dva počítače jako záloha. Představení připravují tedy technici dva, jeden seřizuje projekce, druhý kontroluje zdroje, máme i záložní projektor. Obsluha dokáže při jakýmkoli problému přepnout na zdroj dat, který běží nezávisle a synchronně, takže divák nepozná, že se v kabině odehrává horor J. Komplikovanější je práce se zvukem.

 

Nejde současně s obrazem?

Zvuková stopa je v Laterně externí, takže se synchronizuje se zvukovým zařízením dodatečně přes timecode. Standardně je 5 kanálů na jevišti, 2 efektové, jeden do veřejných prostor a jeden pro inspicienta. Každá inscenace má ale jiný počet stop, například Legendy magické Prahy 9, Human Locomotion dokonce 14.

 

V Laterně se repertoár nikdy příliš rychle neměnil, takže jen posledních několik inscenací je natočených na nejmodernějších materiálech. Jak je to s kvalitou záznamů?

Starší inscenace se samozřejmě netočily digitálně a v plném rozlišení, takže se většinou pracuje s horší kvalitou projekce, která má opravdu hodně daleko k tomu, co dnes vidíme v digitálním kině. Digitalizovaný je ale dnes už všechen materiál. Největší práce byla s převodem filmu ke Kouzelnému cirkusu, ten se musel skenovat obrázek po obrázku a ještě bylo nutné další vytvořit a doplnit, protože dnešní video má větší frekvenci snímků. Po technické stránce s ním byla a je řada problémů, protože původní formát není dostatečně kvalitní pro dnešní výstup. Tehdy se také natáčelo na tři kamery, které byly nezávislé, z jejich záběrů se výsledný obraz skládal, a protože s projekcí se pohybovalo při představení ručně, bylo jednoduché dorovnat detaily. To dnes bohužel nejde, takže byla velká práce sesadit všechny tři filmy dohromady, tak aby seděly, i když bude promítání zafixované. Naši technici pracovali na zmodernizování projekce dva roky a dodnes to z technického pohledu není dokonalé. Divák ale vidí lepší kvalitu, projekce má například sytější barvu než původní film.

 

Modernizace probíhá stále?

To je vlastně nekonečný proces. Od září používáme na počítačích nový software. Sofistikovaná moderní kina mohou mít softwarové vybavení, které si dovolit nemůžeme, ale myslím, že jsme ve svých mezích na velmi dobré úrovni. V zahraničí se pro multimédia používají tzv. media servery, které ale také pro nás nejsou to pravé, protože tady potřebujeme tři projekce v HD a zvuk v sedmi stopách, jsme skoro jako kino. Používali jsme levnější domácí software, ale teď jsme si mohli dovolit další modernizaci, systém Watch Out, který pracuje mnohem spolehlivěji.

 

Co se děje s vyřazenou technikou? Zůstávají tu i promítačky na kinofilm?

Máme ještě jednu starou záložní sadu, kterou divadlo vlastnilo kvůli zájezdům. Dnes už Laterna magika tolik necestuje, ale v době, kdy se hrálo doma i v zahraničí, muselo být vybavení stejné i na zájezd. Starou techniku jsme nabídli Národnímu filmovému archivu, který projevil zájem o jeden kus od každé technologie, zbytek je možné vyřadit, darovat za zbytkovou cenu nebo prodat někomu, kdo o to má zájem. Ale naše promítačky nemají zařízení pro odbavení zvukové stopy, protože pro účely Laterny ta část zařízení spíš překážela. Proto by bylo dost těžké techniku znovu upotřebit, i kdyby se nějaký nadšenec našel.

 

A původní filmový materiál? Je ještě použitelný?

Většina starých filmových pásů je ještě u nás a čeká, až je kompletně přebere Národní filmový archiv. Část se zdigitalizuje a zbytek zlikviduje, protože nemá hodnotu, je to především spousta nekvalitních kopií a verzí představení, nepoužívané sestřihy, pracovní materiály, většina opotřebovaná. V našem divadelním archivu filmů je z Laterny magiky asi 140 cívek, ale hodnotu má tak šestina. Všechen materiál jsme s kolegy třídili, ale je potřeba vybrat jen několik kousků. K rekonstrukcím staršího materiálu dochází jen málokdy, výjimkou je třeba scénka Krkolomná jízda v představení Cocktail 012, ale když vezmu v úvahu, jak dlouho trvalo dát dohromady Kouzelný cirkus, nemyslím, že by tomu někdo v budoucnu věnoval tolik času, snad kromě divadelních a filmových vědců.