MENU

Daniel Špinar

Vystudoval nejprve herectví činoherního divadla na DAMU (1998-2004), kde absolvoval rolí Tima ve hře Marka Ravenhilla Polaroidy, za níž obdržel cenu Reflexu za nejlepší herecký výkon na studentském festivalu Zlomvaz. Poté pokračoval studiem režie činoherního divadla na téže škole (2003-2008), jež zakončil inscenací vlastní dramatizace Dostojevského Bratrů Karamazových v Divadle Disk. Během studií se zúčastnil několika zahraničních hereckých a režijních workshopů, např. Letní kurs Leacockovy herecké metody ve Španělsku (2003) či Intenzivního kursu studia a inscenování antického dramatu v Epidauru (2005). Hned po absolutoriu se stal na dvě sezóny kmenovým režisérem Divadla na Vinohradech, kde zinscenoval Vojcka Georga Büchnera (2009), za nějž obdržel cenu Alfréda Radoka a Cenu Josefa Balvína, a Schillerovu Marii Stuartovnu (2010). Od té doby spolupracoval s mnoha pražskými i mimopražskými divadly jako režisér na volné noze, a vytvořil zde na tři desítky titulů, např. pro Švandovo divadlo na Smíchově (Heda Gablerová, Hamlet), Divadlo Reduta Brno (Valmont, Anna Karenina, Kabaret Kafka – Cena Josefa Balvína), Divadlo F. X. Šaldy Liberec (Figarova svatba, Lakomec), Divadlo Petra Bezruče Ostrava (Britney goes to heaven, Táňa-Táňa, Můj romantický příběh), A studio Praha (Kauza Salome, Kauza Médeia, Kauza Maryša, Dresscode: Amis a Amil, Zakázané uvolnění), Klicperovo divadlo v Hradci Králové (Zimní pohádka, Maškaráda, Morgiana, Žebrácká opera), Městské divadlo Kladno (Portugálie, Racek, Miláček, Marie Antoinetta) a další. S Národním divadlem spolupracoval již třikrát, podílel se na projektu Bouda Bondy s inscenací Návštěva expertů (2007), dále zde režíroval Anglickou milenku Marguarete Durassové (2007, Divadlo Kolowrat) a Být či nebýt Nicka Whitbyho (2010, Stavovské divadlo). Od sezony 2014/2015 nastupuje do stálého angažmá Národního divadla jako kmenový režisér.

Další členové souboru Činohra Národního divadla