MENU

Historie

Počátky baletní výuky dětí sahají do roku 1835, kdy se Johann Raab smluvně zavázal zřídit při Stavovském divadle v Praze baletní školu. V pražském Prozatímním divadle vyučovali děti v letech 1862–1868 Franz C. Liegert, Marie Kneislová a Marie Hentzová.
Ta převzala oficiální založení školy (1868–1880) a učila zde spolu s Karolinou Höflichovou (1880–1883) a Františkou ze Schöpfů (1881–1899).

Po otevření Národního divadla existovala baletní přípravka nepravidelně (1883–1953). Oficiálně ji vedli šéfové baletu Václav Reisinger (1883–1884), Augustin Berger (1883 zde vyučoval, jako šéf souboru školu vedl 1894–1900 a 1912–1923 společně se svou ženou Giuliettou Paltrinieri), Achille Viscusi (1901–1912).

Dále přípravku vedli Remislav Remislavský (1923–1928), Jaroslav Hladík (1928–1933);
za jeho šéfování se ve výuce střídal dál i Remislavský. Pedagogické práci v přípravce se věnovala zejména Helena Štěpánková a Zdenka Zabylová) a Jelizaveta Nikolská společně s Joe Jenčíkem (1934–1945). O baletní přípravku se také staral Václav Pohan (1924–1933 a 1945–1953), Emanuel Famíra (1945–1946) a Saša Machov (1946–1951).