MENU

Zemřel herec Karel Pospíšil

S hlubokou lítostí oznamujeme, že nás 11. dubna 2015 po dlouhé těžké nemoci navždy opustil bývalý člen Činohry Národního divadla Karel Pospíšil.

Karel Pospíšil s Vlastou Chramostovou (Nobel, 1994)Narozen 4. ledna 1938 v Třebíči, zemřel 11. dubna 2015 v Praze

Karel Pospíšil vystudoval herectví na JAMU v Brně (1962). Jeho prvním profesionálním působištěm bylo východočeské divadlo v Pardubicích (1962–1966). Hrál zde např. Achaba v Dobývání princezny Turandot nebo Jindřicha v Konci masopustu. Na delší dobu pak našel angažmá v Divadle F. X. Šaldy v Liberci (1966–1981), kde vytvořil dlouhou řadu významných rolí – například Filipa ve hře Jak je důležité míti Filipa, Ariela v Bouři, Frantu ve Hvězdě zvané Pelyněk, Alexeje v Optimistické tragédii, Guildensterna ve hře Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi.
Krátce hrál v Divadle Vítězného února (dnes Klicperovo) v Hradci Králové (1981–1983), kde byl mj. titulním Becketem, Mattim v Panu Puntilovi a jeho sluhovi Mattim. V roce 1983 se vrátil do Liberce (Zikmund v Janu Husovi, Mefisto ve Faustovi, Podkolesin v Ženitbě a další). V roce 1986 jako vyzrálý herec přešel do Prahy, kde získal angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, které se po roce 1989 transformovalo do Divadla Labyrint, kde působil do roku 1994. Spoluvytvářel styl výrazného divadla, část repertoáru byla "stavěna" na něm. Z jeho rolí na této scéně jmenujme Devátého v Dobových tancích, Henryho Carra v Travestiích, Michala Noletta ve hře La Musica, Andyho v Měsíčním svitu.
V polovině devadesátých let neodolal nabídce Činohry Národního divadla, kde setrval až do svého odchodu do penze v roce 2011. Začínal rolí Pantalone de Bisogni ve Sluhovi dvou pánů (1994) a postavou Šlechty v Steigerwaldově Nobelovi (1994). Poté hrál v Klicperových Weselohrách Kotrče, Kořínka a Ladinského (1995), v Syngeově Hrdinovi Západu Jimmyho Farella (1996), v Shakespearově komedii Sen noci svatojánské Tomáše Hubičku (1997), Měšťana v Goethově Faustovi (1997, režie O. Krejča), v lidových Pašijích Poutníka a Jorama (1998), v Shakespearově Mnoho povyku pro nic Mnicha Francise (1999), v Klicperově Hadriánovi z Římsů Světislava (2001), Sejtka v Jiráskově Lucerně (2001), v Jecelínově Rodinném sídle Maxima Kamrlika (2002) a mnohé další. Na komorní scéně ztvárnil roli Willieho po boku Ivy Janžurové v Beckettových Šťastných dnech (1998), také Opilce Karla v Sigarevově Černém mléku (2004). N scéně Národního divadla pak hrál Občana v Shakespearově Coriolanovi (2004), Hraběte Ludovica v Lope de Vegově Vladařce závist aneb Zahradníkův pes (2005). Jeho poslední rolí byl Pastor Kimball v Brechtově Žebrácké opeře.
Jeho herectví se proměňovalo od rolí šarmantních diskutérů a škodolibých intrikánů až po nadurděné charaktery a komické staříky – uštěpačné glosátory. Pozoruhodnými hereckými kreacemi obohatil především inscenace slavných komedií evropské tradice.

Čest jeho památce!