Národní divadlo

Preambule statutu ND

Národní divadlo je reprezentativní scénou České republiky. Je jedním ze symbolů národní identity a součástí evropského kulturního prostoru. Je nositelem národního kulturního dědictví a zároveň prostorem pro svobodnou uměleckou tvorbu. Je živým uměleckým organismem, který chápe tradici jako úkol ke stále novému řešení a jako úsilí o nejvyšší uměleckou kvalitu.

Národní divadlo dnes

Dnešní podobu Národního divadla tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet – které střídavě vystupují v historické budově Národního divadla, ve Stavovském divadle a v Divadle Kolowrat. Všechny tři umělecké soubory vybírají svůj repertoár nejen z bohatého klasického odkazu, ale vedle domácích autorů se zaměřují i na moderní světovou tvorbu.

Fotogalerie

více fotografií

Národní divadlo

Národní divadlo je ztělesněním vůle českého národa po národní svébytnosti a samostatnosti. Na jeho budování se sbírkami podílely široké vrstvy všeho lidu a slavnostní položení základního kamene se stalo všenárodní politickou manifestací.

Myšlenka vybudování důstojného kamenného divadla se rodila od podzimu 1844 na poradách vlastenců v Praze. Období Bachova absolutismu zarazilo přípravy stavby a podpořilo koncepci skromné prozatímní budovy. Základní kameny Divadla byly slavnostně položeny 16. května 1868. Poprvé bylo Národní divadlo otevřeno 11. června 1881. Během dokončovacích prací však došlo k požáru, který byl pochopen jako celonárodní katastrofa a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky. Budova Národního divadla byla znovu otevřena 18. listopadu 1883 a sloužila bez velkých přestaveb skoro sto let.

Stavovské divadlo

Stavovské divadlo je jednou z nejkrásnějších historických divadelních staveb v Evropě. Dal je postavit osvícenský aristokrat František Antonín hrabě Nostic Rieneck, vedený touhou zvelebit své rodné město i duše svých bližních. Stavba trvala necelé dva roky a divadlo bylo otevřeno v roce 1783. Tento pro tehdejší Prahu mimořádně významný projekt odpovídal duchu konce 18. století, kdy se na evropských dvorech, v sídelních městech a kulturních centrech stavěla národní divadla v duchu osvícenské představy, že všeobecně přístupné divadlo je morální ústav demonstrující kulturní úroveň národa.

Prvá česká představení byla uvedena v roce 1785 náhodně a sporadicky, od roku 1812 již pravidelně o nedělích a svátcích odpoledne. V té době se tato představení stávají do jisté míry i záležitostí politickou. Odtud v obtížných letech po prohrané revoluci v roce 1848 vychází i idea vlastního Národního divadla.

Divadlo Kolowrat

Zároveň s rekonstrukcí budovy Stavovského divadla probíhala i obnova přilehlého raně barokního Kolowratského paláce, který už dlouho slouží divadlu jako jeho provozní budova. Jeho krásné průčelí, o němž se v průvodci Prahou z roku 1835 praví, že „zaujímá vážným pohledem“, bylo vytvořeno roku 1697 podle návrhu Giovanniho Domenica Orsiho. Za ním se skrývá ve své architektonické podstatě intaktně zachovaná původní dvoutraktová monumentální palácová dispozice, kterou rekonstrukce obnovila odstraněním pozdějších znehodnocujících stavebních úprav. Nyní sídlí v budově mimo jiné správa a dramaturgie činohry a jsou tam také její zkušebny.

Rozlehlá půda s krásným převážně dobře zachovaným původním krovem umožnila po citlivé rehabilitaci vznik inspirativního prostoru využitelného nejen jako zkušebna činohry, ale také jako „Divadlo Kolovrat“ pro realizaci komorních her založených především na soustředěné herecké práci. Divadlo Kolowrat zahájilo svou činnost dne 2.12.1991 premiérou hry Felixe Mitterera Návštěvní doba.

Národní divadlo má v současné době jistotu užívání prostor v Kolowratském paláci a Provozní budovy Stavovského divadla do roku 2013. Národní divadlo a rodina Kolowrat-Krakovských uzavřeli 5. března 2008 novou smlouvu, která umožní nejvýznamnější české divadelní scéně využívat tyto budovy za symbolickou platbu jedné koruny české ročně právě do roku 2013. Rod Kolowrat-Krakovských tak potvrdil svou dlouholetou pozici jednoho z největších mecenášů a podporovatelů české kultury. Děkujeme.